Na počátku všeho, ještě před hmotou, vznikly dvojí duchovní bytosti, humanoidní bohové a andělé a také reptoidní podřízené bytosti. Bohům byly dány duchovní principy, rozdělili si je, každý přijal jeden duchovní princip. Dostali je jako svoji osobní roli aby je prověřili ve vzájemné konfrontaci. Kristus si vzal duchovní principy tři, ve snaze prosadit se a vše řídil. Vzal si monstranci vznešenosti, prostý kříž jediné cesty a okovy trestu. Nad ním byl ještě Bůh, dárce života a zdraví. Ten však Krista omezoval, stál mu v cestě. Kristus se rozhodl Boha zabít, což také udělal. Oznámil pak všem, že si ho Bůh zvolil jako svého mluvčího a že s Bohem ostatní mohou mluvit pouze jeho prostřednictvím. Jaké bylo Kristovo překvapení, když si ho Bůh zavolal. Ukázalo se, že Kristus zabil jeho dvojníka. Bůh mu sdělil: „odpouštím ti, ale pozvi ještě Antikrista do stejné role, jakou máš ty, ve svém egu bude mít planoucí srdce lásky a bude mít schopnost kombinovat duchovní principy a vkládat je do ega bytostí. Kristus vybral pro roli Antikrista jednoho z reptiliánů.

Do této doby ještě patří rozhodnutí, že stačí jediná bytost která odmítne zánik světa, a konec světa nenastane.

---
V dalším období se tvořila hmota na výchozí zásadě, že mají být některé prvky tvrdé a jiné měkké. Na vlastnostech hmoty se ještě dlouho pracovalo, hmota dostala krystalickou mřížku, aby neměnila tvar, tři druhy přitažlivosti, aby držela pohromadě, rotace, aby se vytvořily galaxie a sluneční soustavy. Slunce jsou zdrojem energie a pak i nových prvků. Nejprve spalují vodík na hélium a později postupně až na železo. Pak se jejich hmota sráží až na uran a transurany, až nakonec stará hvězda exploduje a do vesmíru rozptýlí velké množství různých prvků jako meteoritů. Stvořitelé je směřují na nové planety a tím vytvářejí na planetě ložiska prvků pro těžbu. Vlastnosti hmoty a prvků se měnily ještě po dlouhou dobu. A jak vzniká vodík? V souvislosti se spálením duchovních bytostí v několika obdobích „konce světa“.

---
Hlavním úkolem veškerého snažení je rozšíření života do kosmu. Bohové obsadili planety vhodné k životu jako Universum a samostatně vytvářeli formy živých bytostí. Prověřovali možnosti současné hmoty a všichni shodně dospěli k přesvědčení, že ze současné hmoty život stvořit nelze. Všichni pak navštívili pána hmoty Absolutno a přednesli mu svůj poznatek a požádali ho o změnu vlastností hmoty. Dohodli se na změně vlastností uhlíku, aby bylo možné z něj vytvářet dlouhé řetězce v molekule. Universum se rozešli zpět na své planety a dlouhou dobu tvořili jednobuněčný organismus a současně podmínky pro život.
---

Zde na Zemi na počátku prvohor se zde vytvořili podmínky pro život, tak Universum požádal vesmír o buňky nositele života. Technickými prostředky jich přišlo na planetu deset různých, dva kmeny se ujaly a vznikly rostliny a živočichové.

Po dlouhé době dílčích úspěchů dospěli Universum k názoru, že jim Armagedon trvale ničí jejich dílo a společně k němu přišli, aby dosáhli změny. Beseda nebrala konce, Universum nakonec argumentovali tím, že Armagedon je daleko a není schopen spravedlivě posoudit jejich dílo. Z čtvrtého místa napravo od Armagedon se zvedl jeho přísedící a navrhnul, že půjde s Universum a na místě bude hodnotit jejich dílo. S tím všichni souhlasili, protože chtěli besedu ukončit. Po cestě se však Universum dohodli a anděla Armagedona odvedli na planetu Zemi, k Universu, který se besedy neúčastnil.

Bylo to v období druhohor kdy Antikrist přišel na planetu Zemi. Žili zde velcí i malí ještěři, určitě vegetariáni, z prvohor nám zůstalo černé uhlí a z třetihor uhlí hnědé, z období druhohor máme ropu jako pozůstatek těl ještěrů. Uhlí z druhohor není, protože ještěři vegetaci spásli. Byl zde problém, že Universum nemohl zasahovat do tělesné reprodukce, protože se ještěři nepářili, snášeli svá vejce jen jako své kopie a to nešlo ovlivnit. Nechali si tedy poradit a páření mezi samci a samicemi prověřili ke konci druhohor. Antikrist a Universum vytvořili nový existenční model, základem bylo vytvoření prohlubně, do které by se stáhla voda, tak vznikla souš a měsíc. Několik let se čekalo na vhodný meteorit, který pak byl nasměrován k dopadu na planetu. Nastal velký mráz a duše uhynulých ještěrů byla odvedena na cizí planety, aby se časem vrátila zpět.

---
Ve třetihorách bylo na planetě jen málo života. Byla zima a tak zvířata získala srst a peří. Také živly získaly nové vlastnosti. Například led získal schopnost téci, voda a vzduch posílily své schopnosti čištění. Svět se změnil, postupně se obnovily podmínky pro život. Pozemský Universum pochopil systém chromozomů a vytvářel po celé čtvrtohory nové rostlinné i živočišné druhy. Pak mu Melkor doporučil, aby stvořil člověka. Tomu Universum nakloněn nebyl, obával se zloby cizích bohů, tak to pojal jako tvůrčí etudu a vytvořený model zase zničil a vytvářel nový, zase o něco lepší. Melkor využil zásady, že se zánikem musí souhlasit všichni spolutvůrci a člověka obdařil schopností samostatně myslet. Model pak byl nazván „homo sapiens“ později ještě „neanderthalensis“ a ten model už zůstal a byl zdokonalován.

Část lidí žila v době před Atlantidou v animálním společenství, část však žila v komunitách s programem povznesení a rozvoje ega. Za účelem spojení roztroušení skupin se rozhodli vytvořit město Atlantídu a šli ještě dál a ve snaze aby měli všichni stejně daleko do centra ke Stvořiteli, dostalo město kruhový půdorys. Do Atlantidy se časem infiltrovali cizí bohové a protože měli potřebu získat kovy, cestovali po planetě a vybírali kovy, především zlato a stříbro pod záminkou, že Atlantida potřebuje na svoji ochranu hradby ze zlata a stříbra. Kovy byly odvezeny z planety a následovala zde doba kamenná. Když už cizí bohové neměli kde brát, začali se zakázanými genetickými experimenty za účelem likvidace pozemského života, to svedli na pozemské skupiny a získali právo Atlantídu zlikvidovat. Ve stejnou dobu odpálili pod hladinou oceánu atomové bomby a následná vlna tsunami dosáhla hluboko do pevniny a spláchla veškerý život na planetě. Zanechala také silnou radioaktivitu, která přeživší bytosti geneticky poškodila. Mutanti přežili a uchovali pozemský život. Po celou dobu až dosud je na planetě přítomen strach z vesmírných bytostí a skupiny, které k nám přicházely, často zde zanechaly stopy a buď zanikly nebo odešly.

---
Pět milénií to trvalo, že klesla radiace a postupně se zde obnovil život.
Po příchodu draků do severní Afriky na území Sahary, kde byl v té době deštný prales, začíná lidská historie. Draci obnovili lidská hmotná těla z matrice ne proto, aby získali otroky, ale sami pro sebe, aby se zbavili dračí podoby a získali hodnotnější těla. Postupně se k nim přiinkarnovali také Atlanťané a společně vytvořili funkční a stabilní společnost. Člověk znovu obydloval zemi. Jiné planety si zde založily své kolonie a vytvořily nové civilizace s nadějí na vytvoření nového pozitivního světa. To se nelíbilo starým bohům, vyslali misi a ta pomalu leč cíleně vypalovala severoafrický deštný prales. Melkor a Atlanťané věděli jen, že zkázu civilizace působí vesmírné mocnosti a ve své obraně vyvolali likvidační konflikty. Melkor byl osočen a musel z planety odejít, Atlanťané se odešli do ústraní a zbytek populace se stáhl k Nilu severní a jižní cestou a zde vytvořili Egypt. Po prožitém trauma zakonzervovali své znalosti a historii do podzemních prostor a uložili k nim své vládce, aby vše hlídali. Mají zásluhy na tom, že lidský rod přežil do těchto dnů. Sjednocení a rozmach Egypta nastal v roce mínus 2000

V této době už zde bylo živo, kromě Egypta byla obsazena Čína, Indie, Mezopotámie, Asie i Řecko, byli zde také Anunnaki a mnoho dalších.

Historie se samozřejmě odvíjela kontinuálně a kauzálně. Na planetě se projevily vesmírné války, působilo zde mnoho skupin a mnohé z nich mělo vazby na vlivné vesmírné mocnosti, některé lidstvu škodily, jiné pomáhaly. Na planetu přišel Kristus a vyhlásil problematická pravidla, která platila po celých pět milénií, společnost rozdělila na elitu a plebs. Účelem těchto snah bylo mocensky ovládnout lidstvo a z planety odvádět suroviny, hlavně kovy. Tuto dobu se nepodaří v celém rozsahu vyhodnotit, ale v duchovní kronice je informací hodně a mnohé informace k nám přicházejí a budí úžas. Je v nich však mnoho lží.

---
Některé události byly pro vývoj rozhodující. Médská říše, Královna Médea a argonauti, Peršané a Perseus, Babylon a jeho rozvrat, Hebrejové a jejich správní řád, pak založení Římské říše. Na jejím konci sepsal císař Justiniánus Římské právo, které je stále ještě základem našeho světského práva.

---