lg_BLOG.jpg (1612 bytes)

BLOG 2019

Ideální životní styl

.
Na svých stránkách jsem uvedl doporučení pro nový věk: "Chovejte se slušně a mějte se dobře." Je to jeden zásadní problém. Lidé neví, jak se mají chovat slušně a také vůbec neví, jak se mohou mít dobře. Přiznám se, že jsem si to uvědomil až nyní, když vidím, co všechno jsou schopni vymyslet lidé, když se nudí. Nabídnu svůj pohled v naději, že ho někdo přijme a využije. Připouštím, že "chovat se slušně" má mnoho podob a "mít se dobře" má podob ještě více.
Chovat se slušně znamená jednat v dobré vůli a dobré víře a své problémy a potíže řešit tím nejvhodnějším způsobem, tedy nejmírnějším, ale účinným. Chybám se nevyhneme, z těch se máme poučit, škodu napravit, omluvit se a odpustit si. Naším velkým pomocníkem pro slušné a vhodné chování je svědomí. Kdo jedná v souladu se svým svědomím, nemá problém ani v tom případě, že jeho chování někomu vadí. Platí: "co nemáš sám rád, nečiň druhému", ale naopak to neplatí: "co máš sám rád, dělej také druhým". Správné je jednat na základě dohody nebo když nás někdo požádá.
Slušné chování jsem takto odbyl s vědomím, že vystihnout styl "mít se dobře" je těžší. Vodítkem by mohl být vnitřní pocit spokojenosti. Pocit štěstí je jiný a nelze ho trvale prožívat. Je to hodnota dynamická, kterou provokuje nečekaná změna k lepšímu než bylo očekávání. Pocit spokojenosti a pohody může být trvalý a je nejlepší zárukou dlouhého života. Jak toho dosáhnout? Pohlídat si nebo vyřešit zdraví, peníze, lásku a štěstí. Zdraví je dáno věkem a životním stylem, peníze jsou spojeny se sociálním zajištěním a to také bývá problém, láska je odměnou za dobré vztahy, ale ne každý ji dokáže prožívat, hlavně aby nechyběla. Štěstí hodně závisí na aktivitě osobních průvodců, protože oni jsou tvůrci oné náhody, která nám může velmi zlepšít situaci. Pak je zde ještě potřeba si věřit a věřit ve své schopnosti, mít možnost je uplatnit, svojí pílí jimi dosáhnout úspěchu a dobrého ocenění. Takto vidím cestu ke spokojenosti.  
A jak hodnotit svůj životní styl, kdy si můžeme říci: "mám se dobře"? Na straně jedné jsme zajištěni hmotně, užíváme si výdobytků civilizace, na straně druhé zaměstnání likviduje zdraví, nedovoluje vychovávat děti a mzda nestačí k životu. Tak jsem se dnes dočetl, že denně ukončí život sebevraždou asi čtyři lidé. Dluhy, jejich vymáhání, exekuce a vězení hrozí mnoha lidem. Kdo si myslí, že je schopen to napravit, ať se tím zabývá, ostatní ať se snaží přežít. Osamělý člověk to těžko zvládá, když se spojíme, máme více možností. Je zde opět problém, lidé nejsou schopni se sejít v komunitě nebo ve squotu, jsou zvyklí na pohodlí samoty.     
Také jsem měl období nespokojenosti a musel jsem sám sebe napomenout, protože jsem měl zajištěné ideální životní podmínky. Už mám starobní důchod, věřme tomu, že nám důchody zůstanou. Peníze mi stačí na vše potřebné a jsem schopen dorovnávat vybraný kontokorent a kreditní kartu. Super. Za důležité považuji také prožitky, abychom si mohli občas něco užít. Jo a kdo má sexík, ten na sebevraždu nemyslí. Mám rodinu, která je solidární, nekonfliktní a bere mne takového, jaký jsem. Je tolerantní že tomu až mnozí nerozumí a dovolila mi žít podle mých představ. Abych to zkrátil: zeptejte se sami sebe, zda se máte dobře a když ne, tak co vám chybí. Zda to napravíte sami nebo si hledejte souvěrce, na věku nezáleží, na solidaritě ano. A mějte se dobře.  
.
.
-