HASNA

Dvě lásky: k Bohu a k člověku

.
Člověk může prožívat dvě rozdílné lásky, jen si musí uvědomit, oč jde, jak je přijímat a jak prožívat. Součástí obou jsou energie, ovšem zcela rozdílné. Láska k duchovnímu světu je předurčena duchovní cestou, víru. Láska k Vesmíru izoluje od lidí a vylučuje lidskou lásku. Lidská láska vylučuje lásku k duchovnu, zejména k Vesmíru, a je spojena s erotikou a sexem. Můžeme prožívat obě, jednu z nich nebo žádnou. To je otázka hlubokého soukromí, přímo osobní předurčením prožívání a vztahů s lidmi a duchovnem. Kulty, které řídí bytosti vycházejí z člověka, dokáží obě lásky spojit. Lásku duchovní a tělesnou. Ženy, které se obracejí k andělům, tělesnou lásku neprožívají. Obě formy lásky člověka provázejí od nepaměti, té netělesné lásce (k člověku) se říká platonická.
Božská láska je netělesná, ale ve své síle dokáže u člověka vyvolat velmi silný extatický zážitek nezapomenutelný zážitek. Člověk ho prožívá ve chvíli obrácení. Později se k němu navrací.
Lidká láska je tělesná zaměřená na člověka (lidi) a také na domácí zvíře, zejména na psa, kočku a/nebo koně. Projevuje se v komunikaci, vztahu a také erotice a sexualitě. Člověk má takto blízkou osobu, které může důvěřovat a u které může počítat se solidární podporou. 
Není nutné se rozepisovat, jde o známou věc. Jen si musíme uvědomit, že láska k Bohu omezuje lásku k člověku. Pokud se však do vztahu sejdou souvěrci, pak mohou intenzívně prožívat lásky obě.