Přirozená víra

2. funkce spirituality

Když něco není, tak se tomu nevěnujeme. Atheismus věnuje dokazování neexistence duchovna tolik úsilí, že tím existenci duchovna potvrzuje. Byl to můj oblíbený předmět. Svoji víru v existenci duchovního světa jsem si uvědomil po dotazu paní docentky: "Pane kolego, snad nevěříte na duchy?" To bylo v roce 1992, tedy 6 let poté, co mne duchovní bytosti pozvaly, abych dal světu novou víru. Nyní říkám: "Mám se velmi dobře, ale ne vlastní zásluhou. Vše oč jsem sám usiloval, mi bylo zablokováno." Duchovní svět nás ovládá, zařizuje i blokuje naše osudy, řídí naši roli ve společnosti, je schopen kohokoli zachránit i zabít. A proč to všechno? Jsou zde především zájmy skupin velkých i menších, pozemských i mimozemských, schopných i všehoschopných, se snahou pomáhat lidem nebo jim škodit, vždy v zájmu nějaké skupiny souvěrců. Když si jeden polepší, musí si někdo jiný pohoršit. Je to boj o vliv a možnosti, boj o přežití a lepší život. Kdo je úspěšnější, přežívá. Zda tuto hru přijmeme?
Pojďme, budeme úspěšní, rovnou říkám, že to bez duchovního světa nejde. Musíme se tedy zabývat funkcí spirituality. Vliv duchovního světa vnímám jako vliv a funkci softwaru v počítači. Věříš na software? Tak se podívej do počítače? Kde ho máš? Věř jen tomu, co vidíš! Vidíš snad někde duchovní svět? ... Zcela účelové dotazy. Duchovní svět je součástí světa viditelného, můžeme jen vnímat jeho projevy a to i u sebe sama. Máme nápady, připomenutí, varování, předtuchy, štěstí i smůlu, zdraví i nemoci, vztahy i samotu, radost i nudu, úspěch i zklamání. Tak jako v počítači mohou být zavirované a šmírovací programy, tak je tomu i ve vlivu duchovního světa na nás a náš osobní život. Když této oblasti porozumíme, můžeme vadné a přející vlivy rozpoznat. Musíme tedy být schopni rozpoznat dobré a zlé a vlivu spirituality bezmocně nepodléhat. Znám velmi vstřícnou spiritualitu, jedná ve shodě se Stvořením, poznejte ji také.

3. co vlastně chceme a hledáme?