Přirozená víra, část druhá

Přirozená víra

6. založení vlastního rodu a kultu

Jsme lidé v těle a musíme se o svá těla starat. Příroda nám dává možnosti pro pohodlné přežití, ale musíme se snažit tyto možnosti využít. Jde však o to, koho k tomu potřebujeme. Kdo si všechno sám obstará a nikoho nepotřebuje, stává se svobodným a nezávislým. Možnosti jsou však omezené, tak se setkáváme se snahami druhé omezit, aby toho zbylo více na ty arogantní. To bude vždy, rovnostářské společenství se osvědčilo snad jen v animálních skupinách, jde však o to, kolik kdo potřebuje a jak se s druhými vyrovná. Toto se bude řešit po celou dobu lidské existence a kdo chce obstát, musí mít vlastní kult a rod. Základní podmínkou pro založení rodu a jeho trvalou prosperitu je ovládnutí inkarnací. To znamená, že v rodu bude alespoň jedna osoba schopna rozhodnout a zajistit, kdo se narodí v novém těle, musí jít o příslušníka společného kultu, tedy člena ve společné spiritualitě. Druhou podmínkou je solidarita uvnitř rodu a kultu. Třetí podmínkou je sdílení společných informací a algoritmů pro řešení situací. Čtvrtou podmínkou je společné setkání a vlastní společné rituály alespoň jednou do roka. Pátou podmínkou je konformní jednání vůči mocnějším a podpora slabších ve vnějších vztazích. 
Každá doba pak vyžaduje přijetí dalších podmínek a modelů chování, například ukrytí nebo naopak zviditelnění skupin a jejich aktivit. Toto jsou pouze obecná pravidla, která v každém rodě a kultu mají svoji vlastní neopakovatelnou formu a naplnění. Při splnění těchto podmínek zůstane vytvořený majetek ve vlastnictví potomků a v novém životě se vracejí ti, kdo ho vytvořili.

7. rituály, sexualita a jiné radovánky