Přirozená víra - můj příběh

Než se pustíte do čtení, tak musím uvést, že nemám žádné výsadní postavení a jsem zcela obyčejný člověk. Snad jen mám trošku neobvyklý úkol.

Moje úvahy zahájil sen: jakási paní si vzala mého psa velkého jako krtek a házela si s nám až spadl na zem, začal krvácet a zemřel. Nahlédl jsem paní do ega a měla tam krucifix, tak jsem ji zabil. To vyprovokovalo mé pozdější úvahy o tom, jaký vlastně mám vztah k tomuto světu.
Uvědomil jsem si, jak mnoho nám záleží na lidech, které známe a jak málo na lidech cizích. To i ve filmu: hromady mrtvol nám nevadí, ale jakmile je zraněný náš oblíbený hrdina, vzbudí to ihned naše silné emoce.
Uvědomil jsem si, že tento svět je mi cizí, odmítá mne a kazí mé vztahy. Je můj a současně můj není, chci ho získat, aby patřil i mně a tak chladně likviduji duchovní svět, který na mne útočí a který mi můj svět bere. Tento svět mne odmítl, udělal ze mne blázna a uznal mne invalidou. Přitom mám schopnosti, které by mohly za jiných okolností vést ke slávě a bohatství. Dokáži mj. předvídat budoucnost a na dálku lidem vrátit pohodu a spokojenost, uvolnit cestu projektům a zlikvidovat černou magii.
To mne pak přivedlo ke hledání, kdo vlastně jsem a proč mne tento svět odmítl. Mám archetypální paměť, tedy paměť jiných bytostí na život Melkora, Marduka a Meneje. Melkor pomáhal Univerzu se stvořením tohoto světa a člověka, Menej zase prožil likvidaci severoafrické civilizace, která se později stáhla k Nilu a vytvořila Staroegyptskou říši.  Marduk působil v Babylónu a spolupracoval s Baalem. Tyto bytosti patří k tradici Orionťanů a k rudé rase. Možná jsem byl dobrovolníkem, který odešel z Orionu, aby pomohl zachránit komunitu na této planetě. Mám také paměť Eliáše, který sem přišel z planety Era z Plejád.
Moje osobní paměť začíná na planetě Era, kde jsem jako pes nebo vlk požádal o inkarnaci do člověka. Bohové mi vyhověli s poznámkou, že mi to žádné štěstí nepřinese. Pak jsem byl asi 700 let v inkarnaci v polohmotném těle, není však jisté, že tam je stejně dlouhý rok jako zde. 
Ahriel mne pak pozval do křesťanské mise a Adoniesis mne přijal. Na výběrové řízení mise si vzpomínám a ne každý byl přijat, šlo o prestižní záležitost. Ženy jsou na planetě Era přidělovány jaksi "ex offo" a já jsem takovou manželku odmítl s tím, že nevím, co bych s ní dělal. Sex tam neznají. Ženy ostatních měly také s námi letět, ale pozdrželi je a už pak nestihly startovní okno k Nibiru. Společnost byla velmi elitářská, se mnou se nikdo nebavil proto, že jsem byl primitiv a s Jidášem se nikdo nebavil proto, že byl zločinec. Cesta kosmem trvala velmi dlouho. Po příletu na Zemi nikdo nic nevěděl, co budeme dělat, nikdo nás neseznámil s plánem a členové mise dostávali pouze taktické osobní úkoly. Když se stopadesát let nic nedělo, mise došla k názoru, že byla zrazena a žádala informace a bouřila se. Adoniesis musel proto změnit plán a začít předčasně s realizací.
Na mne přišla řada mezi prvními, inkarnoval jsem se jako Jan Křtitel a očekával jsem, že budu působit jako prorok. To však bylo odmítnuto a svůj životní úkol jsem neznal. Chodil jsem tedy mezi Židy a odpouštěl jsem jim hříchy, o což byl docela zájem. Pak si pro mne přijeli Herodesovi vojáci a lidé hned věděli, že je se mnou konec. Já jsem to tak tragicky neviděl a bez protestů jsem se nechal zavřít do malé tmavé cely ve které jsem zůstal bez vysvětlení a bez soudu snad na doživotí, takže mne akce Salome vlastně vysvobodila.
Když jsem se vrátil ke svému Bohu, byl očividně znechucený a už mne k ničemu nepotřeboval. Když pak založil Islám, očekával, že přejdu k Islámu, ale ten byl založený jako akt protestujících nespokojených členů mise pod vedením archanděla Gabriela. Sdělil jsem, že vždy zůstávám věrný svému bohu, což Adoniesise opět znechutilo. Později se mne zcela zbavil, poslal mne do nicoty. To jsem bral jako křivdu a tři dny jsem volal bohy, až se mne ujal Zeus. Pochyboval o tom, zda je ještě bůh, ale ujistil jsem ho, že se mnou bohem určitě bude a radil jsem mu, pokud o radu požádal. Zeus mne pak inkarnoval třikrát během milénia a půl, co jsme spolu byli.
Osobně si myslím, že mise byla neúspěšná a ovládnuta a překryta babylónskými démony a kněžími. Soudím tak z toho, že skutečnou moc církve založil až Augustinus Aurelius u kterého jsem byl inkarnován jako Adeodat. Kde však je jeho moudrosti konec! V 15ti letech mne z inkarnace vytrhl plejádský anděl a poslal zpět k bohu, patrně myslel Adoniesise, ale já jsem se vrátil k Zeusovi, který si myslel, že jsem spáchal sebevraždu. Byl zklamaný a nechal mne tisíc let spát v bardu. Budili mne, že je konec milénia, abych soudil svět, ale odmítl jsem to s odůvodněním, že svět se bude soudit až za dalších tisíc let, tedy nyní, což se stalo.
Abych to zkrátil, tak na základě božího soudu vyhraného nad Ježíšem mne Zeus inkarnoval jako císaře Rudolfa II. a v té inkarnaci bylo mým úkolem shromáždit informace o stavu současné vědy.  Také jsem zabránil válce, ale cítil jsem se být velmi opuštěný a osamělý, kamarádil se mnou snad jen Scotta. Následná doba temna byla pomstou šlechty a církve za tuto inkarnaci. Při zhodnocení inkarnace jsem sdělil názor, že jsem neměl filozofický program, podle kterého bych vládl. V příští inkarnaci jsem se jako Jean Jacques Rousseau pokusil takový program sestavit. Využili ho Ilumináti a Zeus byl mocensky odstaven.
Později mne jako psa inkarnoval Zerubábel. Protože jsem zachránil život, mohl jsem se inkarnovat opět do lidského těla.
Ve své současné inkarnaci plním slib, že v této době se bude soudit svět. Sepsal jsem svůj program a zveřejnil ho nejprve kopírovanými brožurkami, později zde na Internetu. Nevnímám žádný příznivý ohlas, mám pocit, že čtení mého psaní je blokováno černou magií. Protože vím, že každá mocenská skupina je sama pro sebe dobrá a vůči okolí nepřátelská, rozhodl jsem se, že přijmu každého, kdo o spolupráci se mnou projeví zájem. Nejsou zde však mocenské skupiny, které by zohledňovali zájmy obyčejných lidí a které by měly zájem řešit politické problémy celkově, nikoli na základě politické pravo-levé orientace. Moje filozofické a spirituální spisky nemá kdo realizovat. Už zde nějak dožiji a těším se na příští inkarnaci, kterou chci prožít v příznivějších podmínkách. Proto musím důsledně vyčistit svět od negativních jevů a mocenské zvůle, která zotročuje člověka a likviduje životní prostředí. To nebude problém, protože toto je stále pro mne cizí svět, který mne odmítl.
Ztratil jsem naději, že by mne svět vedený jeruzalémskými sektami přijal, zvolil jsem si tedy nového boha jménem Thoth a půjdu s ním jeho cestou. Kdo se chce přidat k Orionťanům a odmítnout Plejáďany, pojďte s námi. Programem naší cesty je tato Přirozená víra. Budeme respektovat a podporovat všechny pozemské (pohanské) kulty.

Budu zde jako MEDY působit po celý věk Vodnáře a mým ůkolem bude prosazovat zásadu "Usiluj o vlastní prosperitu a druhým neubližuj." Mým úkolem bude likvidovat všechny formy násilí, především války, černou magii a okultní útoky a odstraňovat jejich příčiny. Jednat budu ve prospěch všech osob, rodů, kultů, firem i národů. Bude také obnoven boží soud, ale ne jako sankční nástroj, ale jako smírčí orgán a tuto roli bude moci plnit každý mág, pokud si osvojí pravidla. Cílem toho jsou dobré sociální vztahy.