iko-cest4.gif (2374 bytes)   

Hledání cesty  4

lg_budoucnost.jpg (7666 bytes)

iko-cest1.gif (2288 bytes) iko-cest2.gif (2350 bytes) iko-cest3.gif (2372 bytes)

lg_medy.gif (2537 bytes)

OBSAH 1 - 4

obsah

100 Zlatá střední cesta
101 Společenský systém
102 Program přežití
103 Cíl a nová společnost
104 Blahobyt
105 Jak se zbavit virů na počítači
106 Společenské systémy
107 Informační systém
108 Finanční systém
109 Mocenský systém
110 Lidské teplo
111 Jak tvořit
112 Můj osobní politický program
113 Cesta ke štěstí
114 O volbách
115 Proč nejsem vojákem
116 Jak bojovat?
117 Vojenská šikana
118 Karma
119 Odpouštět
120 Obecně o vztah mezi lidmi
121 Normy sexuality
122 Naturismus
123 Erotika
124 Sex
125 Hasna
126 Antisexualita
127 Hodnota těla
128 Radost a potěšení
129 Pyramidální společnost
130 Společnost
131 Totalitní systém západního typu
132 Morální nemoci současné mládeže
133 Názorový dotazník
  
obsah.gif (1207 bytes) Zlatá střední cesta
Lidstvo je v neustálém rozvoji, pokud si to samo nepokazí. Když si 
vyřeší jednu věc správně, může postupovat k věci druhé. Lidské 
společenství i lidský duch roste jako krystal. Každá porucha 
zastaví růst a vývoj nejprve musí vyřešit správně etapu předchozí. 
Teprve, až je předchozí etapa vyřešena, může se říci: je to dobré a 
pokračovat v etapě nové, která ostatně na předešlou navazuje. Bůh 
Stvořitel se u člověka zasekl a "odpočívá". Jeho štafetu převzal 
Univerzum. Dotvořil člověka a pomáhá nám vytvořit spravedlivý 
společenský řád.
Až vyladíme společenský řád, můžeme přenášet život dále do kosmu 
na jiné planety. Abychom vyladili společenský řád, musíme nalézt 
všeho pravou míru, jakousi zlatou střední cestu, pokud je tato 
optimem. Někdy je optimem co nejvíce, co nejlépe, jako například 
si budeme přát co nejlepší chuť. Jenže i chuť pokrmů má být 
vyvážená. Nepřesolit, nepřekyselit, nepřekořenit, nepřevařit, 
nepřechladit atd. Pokud ve všem najdeme správnou míru, pak 
mnohé věci vyřešíme a pak jde o to, abychom vše, co člověk 
potřebuje a prožívá, sladili do jednoho velkého celku.
Ve vývoji existovaly síly, které vývoj mařily. Uvedu několik 
příkladů. Velká francouzská revoluce rozvrátila starý řád a 
nastolila řád nový, ale zvrátila se do nesmyslného zabíjení. 
Marxův sociální systém se zvrhl do totality a intrik. Beatles 
zavedli do hudby elektronické nástroje a hráli krásnou hudbu. 
Jejich následovníci vytvořili už jen kravál. Sex byl v našem 
totalitním systému zakazován. Jakmile se situace uvolnila, už tu 
máme perverzi a úchylky. Vše pozitivní a přirozené, co lidé 
v křesťanské době vytvořili, bylo jinými lidmi dovedeno zcela 
mimo přirozenost.
Těžko se proti tomu bránit. Situace, ve které žijeme, je velmi 
podnětná a přímo provokuje vývoj člověka. Jenže tím motivačním 
aktem jsou bohužel spíše jevy negativní. Tento vývoj však mohou 
ovlivnit lidé. Musí si uvědomit, že se toto děje a nehledat stále 
nové. Dnes lidé hledají stále něco nového, protože nejsou 
spokojeni s tím, co mají a nové přináší naději, že to bude lepší. A 
ono to nakonec lepší nebývá, spíš naopak.
Sledovat nové musíme a také posuzovat, k čemu to bude dobré. 
Pak se nám nestane, že vývoj původně pozitivní a zajímavý, 
přínosný se zvrtne do nepřijatelného a nepřirozeného extrému. 
Musíme hledat ve všem přiměřenost v množství a přirozenost 
v kvalitě.
Musíme odmítnout násilí a zvrácenosti v erotice a sexu, 
nedostatek i nadbytek v uspokojování tělesných potřeb, konflikty 
v politice, intriky v mezilidských vztazích. Vše, co se nám nelíbí, 
budeme ignorovat, pokud je to možné. Všechny mluvky necháme 
mluvit a nebudeme se s nimi bavit, dokud nás nepřesvědčí svými 
činy. Cílem všeho toho snažení bude vytvoření spravedlivé 
společnosti, která nás nebude muset stále přesvědčovat o tom, že 
vše je na nejlepší cestě. Až budou politici pracovat jak mají, 
nebudou nám vnucovat své názory v každodenních zprávách a 
nechají nás žít naším vlastním společenským životem.
A nač potřebujeme mít spravedlivou společnost? Abychom mohli 
konečně rozvíjet lidského ducha směrem k boží dokonalosti. Když 
máme stále starosti s uspokojováním tělesných potřeb, jsme tím 
cele zaměstnáni a na nic jiného nám nezbývá čas. A to je špatně. 
Zatím je cílem snažení mnohých mít co nejvíce peněz. To nás ničí. 
Naším cílem musí být pohoda a radost. Až toho dosáhneme, pak 
teprve můžeme jít dál.
obsah.gif (1207 bytes) Společenský systém
Člověk je tvor společenský a zvykl si žít ve společnosti organizovaně 
podle určitého společenského systému. Člověk ve svém systému 
nejen uspokojuje své tělesné potřeby, ale také duchovní potřeby, 
rozvíjí svého ducha, seberealizuje se, pomáhá druhým, těší se, 
raduje se a cílem toho všeho je lidské teplo prostupující celou 
společností a zahřívající všechny bytosti. Aby mohl člověk toto 
všechno naplnit, musí jeho společenský systém dobře fungovat. 
Aby mohl fungovat, musí mu člověk dobře rozumět a aby mu 
rozuměl, musí ho znát a chápat souvislosti. Teprve ve funkčním 
systému může člověk rozvíjet svůj talent a své schopnosti a naplno a 
spokojeně žít.
Společenský systém může být jednoduchý i složitý. v jednoduchém 
společenském systému žijí přírodní národy, složitější systém 
nazýváme civilizací. Můžeme se dohodnout třeba na tom, že za 
civilizaci označíme takový společenský systém, ve kterém se 
sleduje kredit. To znamená, že v něm fungují finance, peníze nebo 
platební karty. v přírodním systému se naopak lidé realizují, 
pomáhají si vzájemně, aniž by sledovali, kdo toho kolik a pro koho 
udělal.
Myslím si, že lidé si na pohodlí civilizace a na její možnosti už 
zvykli a nebudou se chtít civilizace zříci. Proto je nutné ji 
pochopit, poznat a nyní navíc napravit, abychom se tu měli 
všichni dobře. Mojí snahou je vytvořit takový společenský systém, 
ve kterém se budou mít dobří lidé dobře a špatní špatně, ale ne 
tak, aby je to démonizovalo ještě víc, ale aby je jejich neúspěchy 
motivovaly k dobru a vychovávaly.
Společenský systém obsahuje mnoho dílčích systémů: duchovní, 
finanční, kulturní, správní, sociální, hospodářský, politický a 
další. Aby byl společenský systém spravedlivý a pozitivní, pak 
musí být všechny jeho součásti dobré, pozitivní a spravedlivé. 
Nyní došlo k tomu, že se mění stále dokola systémy politické, ale 
ostatní systémy zůstávají nezměněny. Lidé jsou vyzýváni, aby 
chodili k volbám, aby změnili politický systém, a jsou vedeni 
k mylné představě, že náprava politického systému napraví celý 
společenský systém a lidé tak mají představu, že politický a 
společenský systém jsou jedno. Není tomu tak. Když jdete 
k volbám, dáváte svůj hlas existujícímu politickému řádu. Nejdete-
li k volbám, vyslovujete nesouhlas s politickým systémem a 
současně sdělujete, že mezi kandidáty není ani jeden, kterému 
byste důvěřovali.
Dobře víme, že tvorba a náprava systémů je otázkou vůle občanů a 
moci peněz. Kdo má peníze, určuje, jaký systém bude převažovat a 
to platí v mnoha souvislostech. Prostý spotřebitel svými penězi 
určí, který firma bude prosperovat a která zanikne, politik svými 
penězi ovlivní voliče a podnikatelé mohou svými penězi ovlivnit 
rozhodnutí politika. Však až nebude mít moc peníze, pak teprve 
končí. Potom o moci rozhodují daňové úniky stejně jako lidé 
v ulicích. Nespokojení lidé do ulic patří, ale proč být nespokojený? 
Však ať nám ti, kteří se zavázali, že se o nás budou starat, dobře 
zaplatí, ať se o nás dobře starají, ať nám dají co potřebujeme a pak 
je nám jedno, kdo měl zájem se postavit do čela společnosti.
Když bychom tedy chtěli změnit společenský sytém, musíme splnit 
jednu podmínku: musíme se všichni sjednotit na tom, co vlastně 
chceme mít, co chceme dokázat. Pojďme se tedy na tom sjednotit.
obsah.gif (1207 bytes) Program přežití
Program přežití jednoho ze čtyř očekávaných průběhů prvních let 
příštího tisíciletí. v letech 2001 až 2025 může dojít ke čtyřem 
variantám průběhu vývoje společnosti:
1) Podle plánu apokalyptistů: tito chystají příchod moci nad Zemí 
z nebes. Celý vývoj společnosti od roku 1914 směřuje k tomu- to 
cíli. Nyní nastala finální doba. Podle plánu apokalypsy má dojít 
ke zničující válce, Rusko+Čína+Islám proti atlantické civilizaci. 
Také předpovídají, že v roce 2013 na Zemi zanikne život. Rádi by 
předpověděli, že v roce 2025 přijde ovládnutí Země z vesmíru. Do 
tohoto scénáře zahrneme i můj osobní předpoklad Rusko-evropské 
války. Tedy program vysilujících válek.
2) Nikdo nezasáhne a vývoj bude odrazem současných globálních 
krizí. Pak se plně projeví nejednotnost, neschopnost řešit 
problémy, vlna násilí a ovládnutí společnosti distributory drog. 
Peníze budou rozhodující silou. Kdo je nebude mít, ničeho 
nedosáhne. Kdo je bude mít, bude ohrožen na životě. Podle tohoto 
scénáře nás čeká dlouhodobá agónie se zánikem života asi za sto 
let následkem totálního zničení životního prostředí.
3) Ukončení současné krize zásahem nejvyšší kosmické 
inteligence jako ranou z milosti. Tento scénář počítá s obdobím 
totální neúrody v letech 2001 až 2005 a s následným hladem až do 
roku 2010 pokud někdo přežije. Tento proces je spojen 
s požadavkem přijetí spravedlivého společenského řádu a musí být 
chápán jako boží trest ta to, že lidé přijali křesťanství a jeho 
proroctví.
4) varianta je kombinací 2 a 3 možnosti. Je nejpravděpodobnější, 
protože nejvyšší kosmická inteligence do děje vstoupila a krize 
z bodu 2 trvá. Proto program přežití vychází z této varianty. První 
varianta je nepravděpodobná, protože duchovní svět 
apokalyptický vývoj dějin odmítl, zrušil a zastavil.
Předpoklad vývoje: v roce 2001 nastane neúroda způsobená 
zimou, povodněmi, krupobitím a suchem. Roky neúrody se 
budou opakovat až do roku 2005, kdy již lidstvo nebude mít ani 
osivo ani plemenná stáda, ani dobytek, snad ani psy a kočky. 
Následná léta budou sice úrodná, ale nebude čím zasít. 
v návaznosti na tuto situaci se ve společnosti projeví násilí s cílem 
opatření si potravy za každou cenu. Mnohé by zachránil lístkový 
přídělový systém, ten však bude silami černého trhu a mafiemi 
odmítnut. Vlna násilí a skupování zásob a osiva povede 
k prohloubení nedostatku potravin. Celý proces bude provázen 
občanskou nespokojeností a neposlušností a nebude snadné 
situaci zvládnout. Kupodivu, více potravin bude ve městech, kam 
přijdou zásilky z ciziny méně postižené. Potraviny budou mít 
podle zvláštního a neveřejného přídělu privilegovaní a jejich 
ochrana. Ani toto opatření však privilegovaným nebude co 
platné. Spolu z rozpadem zásobování se rozpadnou složité 
civilizační vztahy a jak padne jeden článek, rozsype se celý 
systém.
Zásobování nebude fungovat, nebudou potraviny ani další 
životní potřeby. Nebudou suroviny ani energie, ani elektřina a 
tedy ani plyn ani voda. Doprava zanikne, pohonné hmoty 
nebudou.
Pokud to dobře dopadne, pak se 20 až 30% populace navrátí před 
rok 1900 a do roku 2010 se základní funkce společnosti obnoví.
obsah.gif (1207 bytes) Cíl a nová společnost
Tento program se zabývá hlavně přípravou a přežitím 
přechodného období. Co však bude potom? Naším cílem bude 
společnost období devatenáctého století. Jen místo páry bude 
pracovat elektřina. Hlavním úkolem pro všechny další roky bude 
omezení lidnatosti všech států světa na úrovni kolem 40% 
současného stavu. Nesmíme již dopustit nové přelidnění. Lidnatost 
bude omezena především uvolněným vztahem k erotice. Lidé, 
kteří si užijí nahoty, nejsou nadržení a méně se množí. Druhým 
opatřením bude regulace porodnosti ze strany veřejné správy.
Nová společnost musí být stabilní a perspektivní, abychom opět 
nešli od rozkvětu ke krizi. Takové společnosti docílíme jako 
čtyřčlennou s důsledně dělenou mocí, jak to naznačuje 
Perspektivismus 1. Opustíme soutěživost. Soutěživost je sice 
motorem pokroku, ale motorem, který nelze zastavit ani 
vypnout. Jak se jednou začne soutěžit, nelze přestat a společnost 
končí krizí a zánikem. Varuji proto před soutěživostí v jakékoli 
společenské oblasti.
Příští společnost nebude křesťanská, ale pohanská. Křesťanství se již 
přežilo a není schopné vytvořit novou společnost. Dnes mnozí 
volají po křesťanských ideálech, ale nejsou ochotni je sami plnit. 
Ať je plní druzí. Křesťanství bylo programem souvisejícím 
s ovládnutím antického živlu živlem židovským, o tom svědčí celá 
Bible. Následně to byl program ovládnutí Země cizími mocnostmi. 
Kdo se tedy ke křesťanství hlásí, ať důsledně dodržuje křesťanské 
zásady.
Pohanským světem bude příští svět proto, že vládu nad Zemí opět 
převezmou z vůle Ducha Svatého - Zářícího a z vůle Nejvyšší rady 
opět pozemští bohové. Systém duchů božích je nejbližší pohanství 
s mnoha bohy, polobohy, anděly a duchy božími. Jen tak lze 
zajistit duchovní inspiraci a ochranu pro maximální počet občanů. 
Současný svět konce 20. století není schopen takový model 
společnosti přijmout. Lidé hledají buď ideologii kterou by zneužili 
ke svému prospěchu na úkor druhých nebo chtějí být v hlavním 
společenském proudu, aby se ve své kariéře dostali co nejdále. 
Taková společnost není schopna přijmout program rozdělené 
moci, kde každý je králem na svém menším nebo větším 
království. Reálná moc je uschována za volenými zástupci moci. 
Tím je odděleno rozhodování od odpovědnosti. Zde popisovaný 
program zničení takové společnosti je nutno chápat jako "ránu 
z milosti". Kdyby lidstvo bylo schopno přijmout a realizovat 
spravedlivý, přirozený, stabilní a perspektivní řád, nemusel by 
být realizován tento ozdravný program. Nutno ještě dodat, že pro 
mnohé může smrt být vysvobozením, protože má každý naději na 
věčný život. Plná třetina všech zemřelých bude zachována pro věky 
příští a bude se znovu inkarnovat, jakmile to přírodní a 
společenské poměry dovolí.
Po celé přechodné období se tedy budeme snažit přichystat novou 
společnost. Musí být čtyřčlenná a dělenou mocí. Technické novinky 
poslední doby mohou být zachovány, ale nebudeme je asi 
potřebovat a asi se nebudou ani vyrábět. Bylo by dobré vysloužilé 
nebo nepotřebné předměty špičkové techniky (počítače, televize, 
videa, magnetofony, hifi věže) soustředit na jednom muzejním 
místě a také veškerou technologickou literaturu zachovat, je 
možné, že příští generace o toto budou mít zájem a tuto techniku 
využijí.
Podle předpokladu se po roce 2005 postupně podaří obnovit 
dodávky elektrického proudu, vody, plynu a průmyslová výroba 
se na mnoha místech částečně obnoví. Města a velké průmyslové 
závody však zůstanou opuštěny. Přesto bude zapotřebí na 
přechodnou dobu zajistit semletí obilí, řezání stavebního dříví, 
truhlářské práce a kovářské práce a zajistit pro tyto dílny stroje 
nezávislé na elektrickém proudu z veřejné sítě. Průmyslové zboží 
musí být na přechodnou dobu zajištěno ze zásob. Na zajištění 
zásob je vhodné si pořídit živnostenský list pro obchodní služby a 
vhodný automobil, který po navození zásob z velkoskladu 
prodáme a nakoupíme pohonné hmoty pro kombajny.
Také zvážíme, jakým způsobem zajistíme lékařskou pomoc 
zubního a všeobecného lékaře schopného malých operací a 
nápravy zlomenin, také pro účast při porodech.
Pro období hladu je dále nutné nakoupit především rýži, sůl, cukr, 
víno, zápalky, svíčky, líh na pálení, toaletní papír, dámské vložky, 
mýdla, šampony, sluneční brýle a opalovací krémy. Dále také 
masové konzervy. Hlavní potravou zůstane obilí (chleba) a 
brambory. Nezapomeňte na kvasnice na chleba, pěstujte je.
Podle vlastního uvážení se dále zásobte tímto zbožím:
těstoviny, špagety, čaj, koření, sušená zelenina, oříšky, kakao, káva, 
kojenecká voda, sojová mouka, ocet, masox, kompoty, sušené 
mléko, planta, kypřící prášek, knedlíky v prášku, kyselina 
citrónová nebo šťáva, sirupy, 
oblečení (tepláky, džíny, košile), obutí (kožená obuv), čistící 
prostředky, deko, nova, jídlo pro psy a kočky, deštníky a pláštěnky, 
hřebeny, polní a domácí ruční nářadí, knihy (učebnice), psací 
potřeby, obvazy, léky, žárovky, lampy, metrový textil, lůžkoviny, 
oblečení a vybavení pro děti, hračky, lepidla, nůžky, holení, barvy 
(na oděv), hřebíky, nože, brousky, plné zařízení domácnosti, i šicí 
stroj.
Protože bude chybět sadba, bude nutné pěstovat vše ve skleníku, 
jinak o úrodu kvůli suchu přijdeme. Pšenice, žito, brambory, 
cibule, mrkev, petržel, mák, zelí, květák, česnek, rajčata, papriky 
salát, jahody, křen, proso (pro kuřata), řepa, ředkev, oves, celer, 
léčivky, ječmen, kukuřice, slunečnice, hrášek, fazole, okurky, kopr, 
kedlubny (seznam není úplný) 
Také dbáme na to, aby přežil dostatečný počet koní, krav, koz, 
vepřů, slepic, hus, kačen, psů, koček, holubů a to v úplných párech 
tak, aby se zvířata mohla množit. Také včelstva. Je reálná hrozba, 
že bude snězeno osivo i zvířata a v dobách plodných nebude s čím 
hospodařit.
Základním předpokladem je zajistit přežití celé obce, aby bylo 
možno obnovit normální hospodářský život. Pro přežití je 
nejdůležitější zajistit obilí, sůl, kvasnice, víno a konzervy. Brambory 
mohou začít plesnivět. Pak je ponořte do vřelé vody a osušte. Jednu 
po druhé a sklep natřete vápnem.
Zásoby musí být i pro další obyvatele vesnice. Prodávejte nebo 
lépe dávejte na dluh a žádejte protihodnotu. Práci, dříví na topení, 
jiné potraviny, například ovoce nebo polní plodiny. Peníze 
mohou po roce 2004 přestat platit. Nezapomeňte na krmivo pro 
všechna domácí zvířata. Především obilí a seno.
Své zásoby propočítejte na pět let nedostatečného nebo i zcela 
nefungujícího zásobování a tento seznam si podle svých potřeb a 
představ dále doplňte. Po roce 2010 lze zásoby zrušit. 
Počítejte s tím, že budete soukromně hospodařit bez návaznosti na 
veřejné služby. v přechodném období a možná i po něm nebude 
dostatek pohonných hmot a ke slovu opět přijdou koně. Pořiďte si 
pár koní, k nim dvě sedla a tři postroje pro tažení vozů. Vozy snad 
někde seženete. Opatřete je i plachtou a využijte například 
k nevšední rekreaci. Rezervní postroje jsou připraveny pro další 
generace koní, předpokládám, že koní přibude.
Počítáte-li s využíváním traktorů a kombajnů, nezapomeňte na 
pohonné hmoty do zásoby. Připomínám, že skladování 
pohonných hmot je vázáno na předpisy.
Je možné, že nastanou velké mrazy, doporučuji proto opatřit stáj a 
kurník možností vytápění nebo možnost některé menší kusy 
domácího zvířectva odvést do teplejších prostor. Zvažte, jak proti 
chladu a dlouhé zimě ochránit včelstva.
Promyslete také na ochranu stavení (dobrá střecha, hromosvody, 
zeď nebo plot). Nejlepší ochranou je však dobré utajení pořízených 
zásob. Nikomu se nechlubte a nikomu své zásoby neukazujte. 
v případě katastrofálního nedostatku potravin hrozí i 
kanibalismus a pochopitelně nárůst násilí.
Může dojít i ke krupobití, proto při stavbě nových skleníků upravte 
strmější střechy. Některé rostliny bude nutné ze semen nechat 
klíčit i v místnosti. Představte si popsanou situaci bez zásobování 
a při neúrodě a sami se zařiďte, abyste snáze potíže přežili nejen vy, 
ale i celá vesnice.
Po ukončení procesu "konec světa" je velká naděje na nové 
spravedlivé uspořádání společnosti. Především je nutné rozdělit 
moc veřejnou a ekonomickou a celou ekonomickou oblast je 
nutné dát bezpodmínečně pod kontrolu volené veřejné moci ve 
které dáme hlas skutečně kvalitním lidem, charakterním, kteří 
budou zárukou vytvoření spravedlivé klidné, nesoutěživé 
společnosti.
Soutěživost je sice motorem pokroku, ale motorem 
nezvladatelným a neřiditelným, soutěž má jen jeden směr a nelze 
zastavit. Proto soutěž odmítám jako destabilizující společenský jev.
Dále bude nutné zajistit rozdělení moci na rodinu, obec, okres, 
region, zemi, stát, federaci a svět a každému subjektu přidělit 
oblast správy, neboť každý tento subjekt veřejné moci je schopen 
nejlépe spravovat jen jistou oblast společenského života.
S ohledem na rozdělení moci také budiž vytvořen odpovídající 
systém daní tak, aby jen asi 10 procent daní bylo přerozdělováno. 
Kdyby daně přišly na jeden stůl, mohly by být rozkradeny nebo 
nehospodárně využívány.
Pro všechny oblasti společenského života je nutno vyhlásit 
omezující limity. Především pro počet obyvatel, těžbu surovin, pro 
maximální příjem k osobní spotřebě, pro znečištění přírody, také 
pro funkci státní správy.
Ihned a nekompromisně zlikvidovat všechny distributory drog. 
Hrozí, že při liknavém postupu ovládnou veřejnou moc a nebude 
je možné zastavit, jak jsme toho svědky nyní.
Dále vyhlásit sjednocující náboženství, ideologii nebo etické 
normy. Zlikvidovat veškeré násilí izolací potencionálních 
násilníků. Nepřipustit propagaci násilí v kině, na videu, na 
počítačích a jinde. Vyhlásit jednoduché a jednoznačné zákony. 
Zjednodušit společenské vazby a dopravu. Vytvářet strategické 
zásoby. 
Přijmout a vyhlásit Devatero. Kombinovat řízený a konkurenční 
trh a při nedostatku zavést spravedlivý přídělový systém.
obsah.gif (1207 bytes) Blahobyt
Možná čekáte, že dám návod, jak si zajistit blahobyt. Tak to vás 
zklamu. Nejsem zastáncem blahobytu. Vím, že za každým 
majetkem a blahobytem najdeme zničené životní prostředí. Znám 
také větší hodnoty, než je blahobyt a majetek. Mnohem důležitější je 
soulad mezi pracovním zatížením, volným časem a hmotným 
zajištěním. Takže jsem stoupencem hmotného, avšak přiměřeného 
zajištění.
Pravda je také to, že když si chce prostý dělník vydělat o peníz víc, 
tak jeho zaměstnavateli to hodí pět peněz navíc a bankéři třeba i 
víc. Však se divím dnešním novým podnikatelům, že se tak honí. 
Vydělají mnoho peněz, ale užít si je nemohou, protože jsou uštvaní 
a nemají žádný volný čas. Něco jiného je tedy podle mne blahobyt 
a něco jiného hmotné zajištění.
Pojďme se tedy bavit o dostatečném hmotném zajištění. Budeme 
sledovat tři oblasti: vytvoření hodnot, rozdělení hodnot a solidární 
systém. Aby lidé měli vše, co potřebují k životu, musí řešit tyto tři 
oblasti.
Chce-li něco naše společnost mít, musíme to nejprve vyrobit. Naše 
příroda nám nabízí dostatek surovin, materiálů i energie. v lese 
roste dostatek dřeva a záleží jen na člověku, zda z něj vyrobí postel 
nebo pažby zbraní.
Víme, že vývoj společnosti je úzce vázán na výrobní síly a vztahy a 
tak mi snad uvěříte, že všemu, co souvisí s výrobou je nutné 
věnovat velkou pozornost. Člověk je schopen vyrobit asi 4krát více, 
než kolik spotřebuje a to se má přitom dobře. Ale pod šest 
pracovních hodin denně se pracovní doba dělníka zkrátit nedá, 
protože ne všichni jsou v produktivním zaměstnání.
Úplně samostatnou kapitolu bychom měli věnovat vlivu 
technologií na produktivitu práce, ale jiní o tom napíší celé 
knihy, dejme jim tedy prostor. Hospodárnou a efektivní výrobou 
se zabývá ekonomika.
Nestačí však pouze vyrobit, stejně důležité je správně rozdělit. Ke 
správnému a spravedlivému rozdělení vytvořených hodnot slouží 
peníze určené na spotřebu. Jak správně a spravedlivě rozdělit zboží, 
služby a požitky, to je jedna velká věda, kterou lidé budou muset 
ještě podrobně zabývat. Způsobem, jak spravedlivě rozdělit 
vytvořené hodnoty, se musí zabývat především politika, pokud 
nechceme vymýšlet název nového vědního oboru.
Dále víme, že se lidé velmi různí svojí schopností pracovat. To je 
moc dobře, kdyby všichni lidé měli stejné schopnosti, stejnou 
inteligenci nebo stejný talent, společnost by zanikla. To ovšem 
znamená, že musí být řešen solidární systém který zajistí hmotné 
zajištění i těm, kteří pracovat nemohou nebo nechtějí. Je v tom jistě 
rozdíl, ale i neochota pracovat může být nemocí a také může jít o 
snahu pracovat v dosud nezavedeném oboru nebo splnění 
zvláštního životního úkolu.
Na jedné straně solidarita směřuje k rovnostářství, na druhé straně 
se musíme rovnostářství vyvarovat, víme, že se neosvědčilo a ani 
nemohlo. Také ve stylu rozdělování budeme hledat přirozenost a 
uměřenost. Při rozdělování upustíme od rovnostářství, naopak při 
tvorbě hodnot budeme rovnostářství žádat. z pozice státní moci 
musí mít všichni tvůrci stejné podmínky. Žádná protekce, zvláště 
ne tam, kde má působit "ruka trhu". Musí být přijaty zákony, které 
nikoho předem nevylučují z rovné konkurenční soutěže, ani 
nikoho neznevýhodňují. Jediným kritériem úspěchu může být jen 
kredit podnikatele, jeho schopnosti a prospěšnost.
Máme zkušenosti i s řízenou ekonomikou. Prý se neosvědčila. Tím 
si tak nejsem jist. Státem řízená plánovitá ekonomika obstála 
v tvrdém konkurenčním boji ve vypjaté konfrontační situaci. 
Rozhodně bychom ji ještě jednou měli vyzkoušet, ještě jednou ji 
prověřit. Jisté je, že politikové musí mít ekonomiku pod kontrolou.
Podnikatelé by rádi podplatili mocné, ale zákony jim to 
nedovolují. Lidé jsou vynalézaví. Vymysleli si různé loterie a 
soutěže, kdo myslíte, že tam vyhrává?
Pro rozvoj podnikání je politika rizikovým a omezujícím 
faktorem. Podnikatel se celý život honí, vytvoří si majetek, 
rezervy, pak přijde nová politická síla, něco řekne, poslanci 
zvednou ruku a majetek, postavení, továrna, statek a veškeré 
zajištění je pryč. Po špatných zkušenostech si majetní své politiky 
hlídají a politiku mají pod kontrolou. Také proto, aby měli vliv na 
rozdělování vytvořených hodnot. Právě tady je mnoho věcí a vztahů 
k řešení. Bude nutné mnoho věcí vrátit na své místo.
A kdy poznáme, že je vše v pořádku? Až budou finanční záležitosti 
průhledné, až nebudou součástí státního tajemství. Až se budou 
moci lidé pochlubit výší svého majetku. úplně všichni, nejen 
někteří. Nezapomeňte, že bohatí jsou našimi spojenci. I my jimi 
jednou budeme.
obsah.gif (1207 bytes) Jak se zbavit virů na počítači
Osobní počítače jsou nyní citlivé na viry, tedy na krátké 
programy, které jsou schopny se samy kopírovat do jiných 
souborů a počítači různě škodí. Každý vir musí pozměnit některý 
soubor který je schopen počítač řídit a ovládat. Na obranu proti 
virům navrhuji, aby se programy náchylné k zavirování 
okopírovaly jako záložní kopie a pak pomocí příkazu fc 
porovnávaly s programy užívanými. Pokud jsou tyto programy 
uloženy na malé disketě, trvá srovnání desítky sekund. Pokud se 
však srovnávají programy z CD-ROM a harddisku, pak je 
srovnání velmi rychlé. 
Výběr souborů ke srovnání se pak řídí batovým souborem na malé 
disketě. Hlášení je možné přesměrovat do souboru a tyto soubory 
lze nakonec prohlédnout krátkou rutinou třeba v Basicu.
Pokud je některý soubor změněn, je možné ho snadno přepsat 
souborem záložním. Tento postup jsem s úspěchem vyzkoušel a 
mohu tvrdit, že je to cesta k úplnému zastavení šíření současných 
počítačových virů.
obsah.gif (1207 bytes) Společenské systémy
Má-li lidstvo napravit svoji společnost, pak musí začít nápravou 
informačního, finančního a mocenského systému:
obsah.gif (1207 bytes) Informační systém
Bohem informačního systému je Izael. Je bohem všeho, co 
s sebou nese informace, poznání, svědectví. Je bohem Akašické 
kroniky ve které je zaznamenán každý lidský čin. Je bohem všech 
proroků a božích svědků. Je také bohem umělé inteligence, 
výpočetní techniky a sítí, které ji využívají. Tuto funkci přijal na 
počátku února roku 1997 pro následující věk.
Platí tato základní pravidla:
1) Šíření informací nesmí nic stát v cestě.
2) Každá informace musí mít svého zjevného autora.
3) Není možné šířit informace, u kterých není znám autor.
4) Za informace, které přinášejí prospěch, se platí jako za jiné 
zboží, duchovní inspirace je však zdarma.
5) Názorová svoboda a možnost názory šířit jsou základními 
lidskými právy.
Podle možností šíření informací můžeme přesně odhadnout celý 
systém. Politický systém, který se nebojí šíření žádných informací, 
je jistě systémem dobrým a spravedlivým. Avšak ten systém, 
který uzavírá informační cesty, který ukazuje, které názorové 
zdroje lze přijmout a které ne, ten je jistě špatný, neboť se bojí 
konfrontace s jinými názory. Dále má člověk právo na vlastní 
názory, postoje a soudy, jen nemůže tyto své postoje nikomu 
vnucovat, může je pouze nabízet. Každý se může v soudech a 
názorech spojovat, nikdo však není povinen jakýkoli soud či 
názor přijmout. Je pravda, že stokrát opakovaná lež se stane 
pravdou, ale stačí jednou slyšet pravdu a v člověku vzbudí 
pochybnost, stačí podruhé, člověk změní názor a na sto lží 
zapomene.
Kdo chce pracovat tvůrčím způsobem, musí mít přístup 
k informacím. Takové informace může získat i z duchovního světa 
jako inspiraci formou intuice, telepatie nebo vize. Tyto informace 
předkládá celý duchovní svět. Tyto informace pak jsou určeny 
k prověření. Teprve až člověk tyto informace ve své praxi prověří, 
teprve pak jsou uznány za správné. Lze tedy říci, že jsou dva 
nezávislé zdroje poznání.
Duchovní inspirace a prožitá praxe. Člověk je pak důležitým 
pojítkem mezi těmito dvěma systémy. Chcete-li být v obraze, tedy 
in, pak musíte využívat všechny zdroje poznání, včetně 
počítačových sítí. A jaký je úkol dnešní doby? Odstranit cenzuru 
ze všech sdělovacích zdrojů.
obsah.gif (1207 bytes) Finanční systém
Právě zneužití finančního systému dolehlo na lidstvo nejtíživěji. 
Nyní je finanční systém plný bezpráví, určený k manipulaci celou 
společností. Nyní je na nás všech, abychom finančnímu systému 
vrátili jeho původní smysl, to je spravedlivé rozdělování 
vytvořených životních potřeb. Pro finanční systém platí tato 
základní pravidla:
1) Finanční systém je nástroj k tvorbě a rozdělení životních potřeb.
2) Jediným omezením zapojení do tvorby mohou být jen 
schopnosti a dovednosti.
3) Finanční prostředky není možné nikde bezúčelně hromadit.
4) Nevyužité finanční prostředky přejdou do solidárního systému 
nebo do podnikání.
Finanční systém je vlastní lidské společnosti, která je rozvinutá a 
ve které by nebylo možné jiným způsobem rozdělit vytvořené 
hodnoty. Jsou však jednoduchá lidská společenství, která se bez 
finančního systému obejdou. Tato společenství nejsou nijak 
existenčně omezena. Národy, které vytvořily civilizaci, jsou 
existenčně podmíněny právě spravedlivým uspořádáním 
finančního systému. Není času nazbyt, finanční systém je nutné 
neprodleně napravit a dát mu spravedlivá pravidla.
Peníze jsou především prostředkem k rozdělení vytvořených 
hodnot. Je to nástroj k tomu, aby zásobování obyvatelstva bylo 
plynulé, aby nevznikaly krize z nadvýroby a aby nikdo nestrádal. 
Hodnota peněz je proměnlivá a je dána možnostmi dané 
společnosti. Peníze nejsou určeny k nárůstu majetku kohokoliv. 
Naopak, limit pro osobní spotřebu musí být omezen. Pokud 
společnost plně prosperuje, může to být až dvacetipětinásobek 
minimální mzdy. Pokud společnost neprosperuje, může se snížit až 
na desetinásobek minimální mzdy.
Podnikatelem vytvořené prostředky pak nemohou sloužit osobní 
spotřebě nad tuto mez, mohou však být užity k další tvorbě 
hodnot, ke stabilizaci a rozvoji výrobních sil, k tvorbě rezerv, 
snížení cen a pod. Kredit podnikatele pak bude stát zcela bokem 
financí. Kdo však kredit ztratí, ztratí i naději na úspěch 
v podnikání.
obsah.gif (1207 bytes) Mocenský systém
Co je to vlastně moc? Je to schopnost prosadit svoji vůli. Dnes je 
tato moc vázána na postavení ve společnosti. Nyní je 
nemyslitelné, aby obyčejný člověk prosadil své zájmy proti 
úředníku státní správy a není rozhodující, kdo jedná oprávněně. Je 
vytvořen celý systém opatření, která mají zabránit, aby se prostý 
člověk nebo neprivilegovaná skupina prosadila proti zájmům 
státní moci. Sem patří finanční, právní a procedurální zábrany, 
šikany, předávání kompetencí, prověřování sama sebe, nečinnost a 
jiné promyšlené úkony. Vím, co říkám a mohu to dokázat. s tím 
souvisí i praxe, že činy jsou posuzovány podle toho, kdo je činí.
Aby se tato praxe udržela, musí být těmi, kdo svoji moc zneužívají, 
hlídány oblasti poznání a financí. Jednou i druhou stranou může 
být totiž monopol moci narušen. A kdo je nejmocnější? Vždy jsou 
nejmocnější prostí lidé sjednocení na jednom názoru. Pak je 
nejmocnější spojení bůh-člověk-stroj. A úplně nejmocnější je spojení 
všech lidí s tím správným bohem. Mocenský systém, ve kterém 
lidstvo žije nyní na konci druhého tisíciletí po Ježíši je nepřirozený 
a špatný. Jak tedy uspořádat mocenský systém, aby byl přirozený 
a správný? Základem každé moci musí být čisté svědomí a 
obhájení vlastních činů. Za obecný zdroj moci pak přijmeme 
soubor etických norem, které lidstvo všeobecně přijme. Kdo bude 
jednat podle těchto etických norem a podle zákonů na nich 
postavených, má přednost v prosazení vlastních zájmů. Pak dáme 
těm nejlepším místo v čele společnosti a oni získají přirozenou 
moc. Pak nebudou muset blokovat oblast financí a poznání, dají 
je k dispozici všem. Je ještě jeden zdroj moci, ten však s výše 
uvedenou souvisí. Mnozí lidé mají schopnost dovolat se 
duchovní moci na různé duchovní dimenzi. Zde je možné vzít 
moc k prosazení obecně prospěšných cílů v zájmu celé společnosti 
nebo magii k prosazení zájmů vlastních.
obsah.gif (1207 bytes) Lidské teplo
Co nám brání, abychom se na Zemi měli všichni dobře? Snad že 
nevíme, jak to udělat? Pojďme tedy o tom společně přemýšlet. 
Ověřili jsme si, že platí zásada "přej, a bude ti přáno". Můžeme z ní 
tedy vycházet. Víme také, že k zásadě "co nemáš rád, nečiň 
druhému", doplníme zásadu "dej lidem, co oprávněně očekávají". 
Protože veškerý živý svět jedno je, rozšíříme své přání pohodového 
života na všechny živé bytosti. Vyjdeme z toho, že člověk byl bohem 
ustaven na Zemi jako její hospodář. Člověk má Zemi a celé její 
společenství chránit, rozvíjet a využívat. Že to člověk umí, dokazují 
jeho šlechtitelské úspěchy. Člověk je pověřen mnoha dalšími 
životními rolemi. Vždy si musíme uvědomit, jakou roli máme 
plnit, do jaké role jsme se narodili, jakou roli jsme přijali a podle 
toho budeme celý život jednat. Jednou z prvních životních rolí je 
role dítěte. Být dobrým dítětem svých rodičů znamená je ctít, 
důvěřovat jim, učit se od nich, nechat se vést a dělit se s nimi o své 
radosti a prožitky. Dítě nedokáže s plným vědomím tuto roli 
naplňovat, ale to nevadí.
To, co se od něj žádá je jeho přirozeností a od svých rodičů je 
k dalšímu veden. Role rodičů je zde řídící. Rodiče učí na základě 
rodinné tradice všemu, co malý človíček potřebuje k životu. Role 
rodiče je krásná a je na nás, abychom si její naplnění nenechali 
vzít nějakou státní institucí. Rodiče se věnují svým dětem ze své 
přirozenosti, nejen proto, že jednou budou na svých dětech závislí 
a svým dětem jednou svěří vše, co ve svém životě vytvořili. Mít děti 
je božím darem a vůbec to není samozřejmostí. Je na rodičích, aby 
přesvědčili své děti, že budou-li děti své rodiče poslouchat a 
následovat, že se jim bude vždy dařit dobře. Aby děti rodičům 
důvěřovali, musí rodiče s vysokým nadhledem vzít jakékoli dětské 
sdělení, musí dítě pochválit za důvěru, nikoli ho trestat za jeho 
přiznání. Nad ničím, co se od dítěte dozvědí, nesmí se rodiče 
rozčílit. Na zásadě, že dítě může rodičům cokoli beztrestně sdělit, 
vydělají oba. Děti i jejich rodiče. Rodiče, prarodiče a celá společnost 
musí zajistit alespoň jednoho člověka, u kterého se dítě bude cítit 
zcela bezpečně, pocítí zde lásku a plnou oboustrannou důvěru.
Výchova dítěte je věcí celé rodiny, vychází z rodinné tradice a 
pokud se rodinná výchova rozchází ve svých normách se 
společenským předpisem, pak s ní musí souhlasit celá rodina. 
Nejlepší investicí do rodiny je investice do výchovy dětí. Do 
výchovy v nejširším slova smyslu. v rodině se má dítě naučit úplně 
všemu, s čím se v životě setká. Musí se naučit sebeobsluze, pomoci 
druhým, jednání s lidmi, zdvořilosti, ale také lásce k přírodě, ke 
zvířatům, odpovědnosti za sebe i za zvířata, vytrvalosti a oddanosti. 
v rodině se naučí vyrovnat se se vším, co ho v životě může potkat. 
v rodině přijímá etické normy, aby se mohl bezkonfliktně zapojit 
do života společnosti. Pokud se naučí jednat i s konfliktními lidmi, 
bude mu to k dobru. Odměnou rodičům za jejich péči dětem bude 
láska dětí a radost z jejich šikovnosti.
Může se stát, že se narodí i mentálně postižené dítě. Takové dítě je 
možná v první lidské inkarnaci. Umí však již prožívat, přijímat a 
dávat lásku, umí se mnohému naučit. Takové dítě vyžaduje velkou 
péči a jeho narození je možné jen do rodiny, která to dokáže splnit. 
Zde se tvoří nová osobnost, tato bytost se stane vyspělou až 
v příštích inkarnacích a tato první je pro ni velmi důležitou.
Rodina je pro každého člověka útočištěm i místem plné lidské 
realizace. Bůh, který člověka inkarnoval do zajištěné inkarnace 
proto pro něj připravil i vhodného životního partnera. Tito dva 
lidé, muž a žena jsou vybráni tak, aby se k sobě hodili a po celý 
život si předávali svoji lásku, pohodu a radost. Muž i žena ve své 
rodině a vůči sobě plní své životní role a mohou je plnit dobře i hůře. 
Každý by se měl snažit vyhovět tomu druhému, dát mu, co očekává 
a být tolerantní k jeho zájmům a postojům. Je dobré, když mají 
mnoho společných zájmů. Pokud společné zájmy nemají, rozejdou 
se za svými zájmy každý po svém a sejdou se opět ke společné 
večeři. Lidskou přirozeností je také mít více partnerů, jak u koho. 
Pokud tomu tak je, navrhuji, aby se spojily dva manželské páry a 
ve věrném svazku se doplnily pro hezké chvíle. Každý má mít 
jistotu, že se bude moci stýkat s tím, koho miluje a že mu bude 
moci svoji lásku projevit. Také neznamená, že milostný vztah 
k jednomu partnerovi by musel znamenat opuštění jiné osoby. 
Člověk má přece velké srdce a žárlivost není uznána za pěknou 
vlastnost. Nikdy proto neodmítejte člověka, který vás chce 
milovat. 
Většinu času prožije člověk obvykle v pracovním kolektivu. I zde 
má právo na lidské teplo. Však častou příčinou odchodu ze 
zaměstnání jsou právě neutěšené pracovní vztahy. Budeme se 
proto zabývat i vztahy na pracovišti. Každý pracovník, ať již 
podnikatel, vedoucí nebo zaměstnanec, plní úkoly spojené 
s výrobou zboží nebo plněním nějaké služby. Zboží i služby musí 
být prvotřídní, aby podnik obstál v konkurenci. To je první 
stránka této lidské role. Budeme proto především dobrými 
hospodáři, dobrými podnikateli, vedoucími nebo zaměstnanci. 
Budeme znát své povinnosti, budeme vědět, co je nutné udělat, 
aby naše dílo vzkvétalo a bylo radostí pro druhé.
Pokud bude žít lidstvo v civilizaci, bude muset řešit 
zaměstnanecké vztahy a vztahy na pracovišti. Každý pracovník 
bude především solidární se svým podnikem a bude si i ve 
vlastním zájmu přát jeho plnou prosperitu. Jistě, předpokládám, že 
finanční ocenění je spravedlivé, že lidé nejsou zneužíváni a 
vykořisťováni, že společnost zajistila spravedlivé rozdělení 
vytvořených životních potřeb a služeb. Ukazuje se, že pro správnou 
funkci společenské dělby práce je nutné odpracovat alespoň šest 
plných pracovních hodin, hodiny navíc pak jsou zdrojem 
bohatství podnikatelů a bankéřů. Ale zpět k lidskému teplu na 
pracovišti a ve společnosti.
Dostal jsem dobré rady: nedělej si nepřátele a o nic se neštvi. Tyto 
dvě rady se mi plně osvědčily a tak je všem doporučuji. Ve 
společnosti si nikdy nedělejme nepřátele, nad hněvem a sporem ať 
nezapadne slunce. Co nejde vyřídit v danou chvíli, odsuneme na 
dobu pozdější. Některé situace vyžadují účast vyjednavače. Zdatný 
vyjednavač může lidem přinést mnoho pohody a uspokojení. 
Važme si dobrých vyjednavačů a snažme se jimi sami být.
Oblíbeni jsou ti, kteří umí dělat dobrou náladu a dobrou legraci. 
Nikoho neponižovat, nikomu se nevysmívat, naopak projevit 
druhým úctu, uznání a důvěru. Chovat se stejně přátelsky 
k mistrovi i k uklízečce. Všichni jsme lidé a všichni jsme si 
v lidských věcech rovni. Každý z nás má stejné právo na štěstí a 
dobré zacházení. Budeme se proto všichni snažit vytvářet na 
pracovišti dobré vztahy a dobrou pohodu. Budeme se snažit, aby 
s námi byli spokojeni naši zákazníci, naši zaměstnavatelé, 
spolupracovníci i podřízení. Pak budeme spokojeni i sami se 
sebou.
Člověk nežije pouze v rodině nebo ve svém zaměstnání, má také 
partu, se kterou tráví volný čas. Vím, že se mnoho manželství 
rozpadlo, když muž dával přednost kamarádům a alkoholu před 
rodinou. Už jsme se z toho snad poučili. Budeme svůj volný čas 
správně rozdělovat mezi rodinu a přátele. Máme-li děti, pak 
nejprve musíme zajistit, aby nebyly samy. Řešení je více, stačí 
trošku vynalézavosti. Malé děti neopouštíme. Starší děti svěříme do 
péče spřátelené rodiny, ještě starší bereme za vhodnou zábavou 
spolu. Až dále vyrostou, budou se snažit osamostatnit. Životní 
partneři by měli vycházet ve svých zájmech a zálibách ze 
společných zájmů. Takovým společným zájmem může být posezení 
u muziky a tanec, vycházky a výlety do přírody, návštěva divadla 
nebo koncertu, sauny nebo pláže. Kde to je možné, trávíme volný 
čas v kolektivu i se svojí rodinou. Je věcí rodinné tradice a 
přijatých norem, co bude považováno za vhodnou společnou 
zábavu.
Pro lidské teplo je důležité a přirozené prožívání i erotiky a sexu. 
Tato doba znovu objevuje taje a krásu této oblasti lidské 
přirozenosti. Nebojme se prožívat erotiku a sex a hledejme nové a 
pěkné, vše, co přináší radost a pohodu, vše, co je spojeno s láskou. 
Přijměme vše, co se osvědčí. 
Prožití a pocit lidského tepla je možný pouze na pozadí lidské 
solidarity. Lidská solidarita je všeobecně přijatou etickou normou. 
Člověk musí mít jistotu, že se nikdy nedostane do bezvýchodné 
situace, že nikdy nebude prožívat beznaděj. Nikdo nesmí člověku 
brát naději. v každé situaci musí mít každý z nás takové zajištění, 
aby se mohl opět zařadit do dělby práce. Lidé musí mít jistotu, že 
nebudou strádat hlady, zimou, že nebudou opuštěni. Společnost 
musí mít účinné nástroje k zapojení člověka do společnosti podle 
jeho schopností a dovedností. Kdo pracovat
nechce, aby nezemřel hlady, kdo pracovat nemůže, aby měl 
důstojné podmínky k životu, sebezdokonalení nebo k nenáročné 
práci. Každý člověk má svoji hodnotu, každý člověk je schopen žít 
v lásce a dávat druhým lidské teplo. Každý z nás ať se rozhlédne 
po svém okolí a je solidární s dobrými lidmi.
A jak se chovat k lidem zlým a špatným? Nikdo není povinen se 
s kýmkoli stýkat, kdo mu škodí, ubírá radost či pohodu. Vůči 
špatným lidem máme právo na lhostejnost, ale hlídejme, zda se 
nenapraví. Pak jistě jejich snahu o nápravu oceníme. Pomozme 
jim najít cestu tím, že jim jasně řekneme, co nám vadí a co 
vzájemné vztahy narušuje.
obsah.gif (1207 bytes) Jak   tvořit
Tvořivost má svá velká úskalí. Pozitivní tvořivost byla a je součástí 
duchovního růstu. Už toho bylo hodně stvořeno, také hodně 
zničeno, ale tvořit budeme dál. Člověk je tvorem tvůrčím a tak i pro 
tuto oblast měly být stanoveny základní normy. Pozitivní tvůrčí 
činnost spočívá v tvoření nového, lepšího. Pokud se něco likviduje, 
tedy pouze to, co již dosloužilo nebo to, co má udělat místo 
novému mnohem lepšímu. To, co již všichni opustili. Máš 
konkurenta? Nelíbí se ti, co on vytvořil? Pak vytvoř něco lepšího a 
nabídni lidem, ať si vyberou. Pokud bys však bránil v tvůrčí práci 
zdatnějšímu oponentovi, pak jsi jako ničitel. Lepší budeš pouze 
když vytvoříš něco lepšího, nebudeš lepší, když zničíš dílo, které jsi 
nevytvořil, jen proto, aby nebyl někdo lepší než ty. Vytvoř něco 
lepšího a pozvi lidi, ať si sami vyberou. Vnucovat se nic nesmí.
obsah.gif (1207 bytes) Můj osobní politický program
A) Umožnit plné zapojení všech občanů do společenské dělby práce.
B) Společnost budovat jako systém k zajištění životních potřeb.
C) Vyloučit ze společenské praxe akty násilí.
D) Zajistit všem možnost osobnostního (osobního) růstu.
E) Vytvořit společnost vyhovující všem jejím členům.
F) Minimalizovat faktory omezující existenci lidské civilizace. 
základní opatření:
1) Zrušit bipolární společenský systém.
2) Zavést v celé společnosti spravedlivý řád, právní společnost.
3) Zpřístupnit poznání všem bez jakýchkoli překážek.
4) Korigovat na přijatelnou míru sociální rozdíly.
5) Zajistit spravedlivou konkurenci v podnikání, vyloučit podvody.
6) Zajistit všem plnou moc na úrovni jejich postavení a funkce.
7) Zajistit plnou bezpečnost všech občanů, chudých i bohatých.
8) Zajistit plnou funkčnost rodiny jako ekonomické a citové základny.
9) Zajistit všem občanům rovná práva a šance.
10) Zajistit všem přístup k reálným a správným informacím.
11) Snížit lidnatost na úroveň danou možnostmi regionu.
12) Zavést náboženskou a názorovou toleranci jako samozřejmou normu.
13) Vytvořit společenské vztahy tak, aby každý poznal důsledky svého jednání.
14) Výchovu dětí plně svěřit do kompetence rodičů a rodiny.
15) Erotickou a sexuální svobodu zahrnout pod náboženskou svobodu.
16) Všem dát možnost šířit své názory a podílet se na budování systému.
17) Každému zajistit přiměřenou míru majetku k důstojnému  životu.
18) Přijmout spolehlivý mechanismus přijímání nových zákonů a norem.
19) Každého bez rozdílu ocenit podle výsledků jeho práce (včetně politiků).
20) Zajistit důsledné dodržování lidských práv.
21) Zajistit všem právo (nikoli povinnost) na práci.
22) Zajistit plnou funkčnost všech společenských systémů.
23) Zpřístupnit všem stávající informační sítě.
24) Napravit soudnictví tak, aby se stalo zárukou právních vztahů.
25) Všem politickým subjektům zajistit šíření informací bez cenzury.
26) Finanční systém koncipovat jako systém pro spravedlivé dělení hodnot.
27) Mocenský systém hodnotit na základě funkčnosti celé společnosti.
28) Každou novou zkušenost promítnout do společenského řádu.
29) Organizovat spolehlivé solidární systémy.
30) Chránit přírodní zdroje.
31) Recyklovat všechny suroviny.
32) Vyhodnotit všechny dosavadní historické zkušenosti.
předběžná opatření
33) Podnikatelům přiznat maximální plat jako násobek platu základního.
34) Politikům přiznat plat na základě stavu společnosti.
35) Vytvořit a projednat nový model společnosti na základě dělby práce.
36) Vytvořit a přijmout jednoduché a jednoznačné zákony.
37) Tvůrce zákonů odměnit podle životnosti a kvality zákonů.
38) Zavést a nediskriminovat alternativní školství.
39) Zrušit diskriminující opatření v kultuře.
40) Pozitivní kulturu finančně podporovat z darů a rozpočtu.
41) Každý sám musí poznat následky svého jednání, včetně distr. drog.
42) Každý ať prokáže zdroj svého finančního příjmu.
43) Poslanci mají právo na jakoukoli informaci o svém regionu.
44) Každou funkci důsledně spojit s odpovědností.
45) Každý politik musí být občany odvolatelný.
46) Věznice koncipovat jako výchovné ústavy, nikoli pro lámání osobnosti.
47) Jednoznačně stanovit existenční potřeby rodiny a zajistit jejich naplnění.
48) Každého zapojit do společenské dělby práce podle jeho schopností.
49) Zrušit všechny zákony, které zpochybňují zajištění občanských práv.
50) Nikoho netrestat za názory, ale pouze za špatné činy.
K tomu jsou zapotřebí první kroky:
A) Vytvořit model nové společnosti, zahrnout do něj vše dobré a osvědčené.
B) Seznámit s ním lidi a získat je k realizaci.
C) Založit a podporovat skutečně nezávislý (stranický) tisk.
D) Reagovat na změněné společenské podmínky a hledat cesty realizace.
E) Všechny oponenty získat na svoji stranu nebo se k nim připojit.
obsah.gif (1207 bytes) Cesta ke štěstí
Poznal jsem jednu cestu. Vede od utrpení ke štěstí, ale také od 
štěstí k utrpení. Každá cesta vede oběma směry. I po cestě k bohu 
můžete jít na druhou stranu. Neříkám "obraťte se", jednak nevím 
jak jste zrovna obráceni a pak nemám asi právo vás nějak obracet.
Je v kompetenci každého, jaký směr si zvolí. Jen bych rád 
upozornil, podle čeho se orientovat.
Široká je cesta do záhuby, tedy do utrpení. Kdo se nechá nést 
osudem, kdo si nedává pozor na cestu, kdo se neorientuje a 
všemu slepě věří, může se ocitnout v utrpení, protože cesta k němu 
je opravdu široká. v utrpení se člověk démonizuje, pokud nenajde 
dost síly k návratu. Vše proklíná, mstí se, škodí druhým, je 
nešťastný a přenáší to na druhé, je nemocný a slabý. Může 
propadnout drogám a alkoholu. Utrpení tedy nebrat.
Na druhé straně cesty najdeme štěstí a k tomu všechny zvu. Cesta 
ke štěstí je úzká a někdy vede do pořádného kopce. Není snadné se 
na ni udržet. Ale nemusíme dojít až úplně na konec, štěstí lze prožít 
i na cestě samé. Na co si tedy dávat pozor, abychom cestu 
neztratili? Musíme splnit dvě podmínky. Nejprve se zbavit všeho, 
co člověku štěstí bere a pak najít jakýkoli zdroj štěstí. Štěstí člověku 
berou špatné životní podmínky, stres, přepracování, lhostejnost 
okolí, nespravedlnost, krutost, nepřirozenost, to vše lze shrnout 
pod jeden název špatné společenské vztahy, špatný společenský 
systém.
Prvním krokem na cestě ke štěstí bude tedy úplná náprava 
společenského systému, nejen jeho kosmetická úprava, která 
obvykle nemá jiný cíl než dále prodloužit trvání špatného 
systému.
Druhým krokem bude vyhledání všeho, co člověku přináší radost 
a štěstí, aniž by to člověka zraňovalo nebo zavádělo do závislosti. 
Takovou cestou je hasna (naturismus, erotika a sex), pobyt 
v přírodě, spolková činnost, humor, ale i úspěch a spolužití 
s milými lidmi. Pojďme společně jít cestou ke štěstí, víme, že se nám 
již plně otevřela.
obsah.gif (1207 bytes) O volbách
Měl Slávek Popelka pravdu, když napsal: "Nemůžeme obviňovat 
politiku, protože ta odráží postoje národa, který ji zvolil. Veškeré 
jevy, na které poukazujeme, jsou jen projevem nečistot v nás 
samých." ? Asi je to tak. Budeme vtaženi do politiky, bude na nás 
svalena odpovědnost, ať vše ignorujeme nebo se tomu bráníme. Já 
si nemyslím, že bychom měli my, obyčejní lidé, vliv na běh 
událostí, určitě neneseme odpovědnost za politické dění, určitě 
nedostatky ve společnosti nejsou výsledkem nedostatků v prostých 
lidech. A i kdyby, pak je na vině školství a sdělovací prostředky, 
které nedávají člověku náležitou osvětu.
Co dělat? Promyslet vztah ke všemu, čím obyčejný člověk může 
politiku změnit. Nejsou to jen volby. Chce to jen trošku 
přemýšlení. Komunismus prý byl rozkraden. Politici jsou zvyklí 
na potlesk i pískot. Nesnesou však výsměch.
A co volby? Nikdy nedáme hlas kandidátovi, jehož činy neznáme. 
Půjdeme k volbám. Pokud najdeme vhodného kandidáta, dáme 
mu hlas. Pokud žádného nenajdeme, vložíme prázdnou obálku, 
popřípadě vložíme pěkný obrázek.
obsah.gif (1207 bytes) Proč nejsem vojákem
Jsem nevoják. Jak jsem se ve 38 letech stal nevojákem? Jako 
nadporučík jsem kvůli zánětu sítnice získal zdravotní klasifikaci C 
a následně jsem požádal o přeřazení do náhradní služby, že bych 
nebyl schopen po nikom střílet. Vše dohromady způsobilo, že jsem 
dostal výstupní list z vojska.
Zamyslete se se mnou, jaký přínos měly pro vývoj společnosti 
války. Jen samé mrtvé, lidské utrpení, ale mapu světa vytvořily 
úplně jiné okolnosti. Pokud mapu Evropy z pěti procent utvořily 
války, pak přes osmdesát procent vytvořily výrobní vztahy, 
výrobní síly, prosperita národa nebo naopak úpadek civilizace 
z různých důvodů.
Římská vojska přišla na Moravu, tam byla přátelsky přijata, bez
boje. Římané odvlekli obyvatelstvo Moravy do otroctví. A co dál?
Morava žije dál, Římská říše se rozpadla. Vůbec si nemyslím, že
by války něco řešily.
A prostí lidé? Proč by měli bojovat? Jakou mají záruku, že vítěz
pro ně bude lepším správcem? Však víme, že moc ve světě je
propojena v systému, kterému nerozumíme a do kterého 
nevidíme.
obsah.gif (1207 bytes) Jak bojovat?
Jak se tedy zachovat, je-li národ obsazen cizími vojsky? 
Nejdůležitější je znát a rozeznávat národní identitu. Rozpoznat, že 
je země obsazena, že je řízena zaprodanci a že národní bohatství, 
které by jinak bylo rozděleno lidu, odchází za hranice. Toto říci 
naplno, toto si uvědomit. Poznat, že je národ podřízen cizím 
zájmům. Ono je totiž z hlediska obyčejných lidí jedno, kdo zemi 
řídí, zda neschopní nebo zaprodaní, důležité je, jak se o národ jeho 
správci starají, kam odchází bohatství a jak se rozdělují životní 
potřeby.
Aby mohla vzniknout válka, musí obě strany přijmout boj. Musí 
být první vojáci, kteří začnou bojovat. Štěstím pro Československo 
v roce 1968 bylo, že obsazení okupačními vojsky našich přátel 
přišlo náhle a nečekaně, že se nemohlo bojovat. Nakonec Rusové 
sami uznali, že naše obsazení v roce 1968 byla velká politická 
chyba, na kterou sami doplatili.
I beze zbraní se dá účinně bojovat, chce to však mít přehled, vědět, 
jak funguje společnost a čím ji lze rozložit. Každý společenský 
systém je velmi křehké zařízení a stačí jedna nepříznivá okolnost a 
systém se rozpadá. Věřím však, že brzy nastane čas, kdy se již 
bojovat nebude, snad kromě zemí, kde zůstane křesťanství, islám a 
judaismus.
obsah.gif (1207 bytes) Vojenská šikana
Naši mladí stále ještě musí nastoupit základní vojenskou službu, 
která jim pro praktický život dává mnohem méně, než kolik by 
mohla. Trápí nás jev zvaný šikana, stále se o ní mluví, stále 
existuje, ale zdánlivě nevíme, jak se jí zbavit. Přitom si stačí 
uvědomit, o co jde a k čemu to slouží. Jde o ponižování a 
zneužívání mladších vojenských ročníků vojáky ročníku staršího.
Na fyzickém stáří vojáků nezáleží.Mladší musí provádět ponižující 
úkony, jsou psychicky týráni a finančně i jinak vydíráni. Když 
starší ročníky odejdou do civilu, pak se z utlačovaných stanou 
utlačovatelé, aby se "pomstili" na těch mladších. Pěkně to funguje, 
stále dokola, a že by se s tím nedalo nic dělat? Tak si nejprve 
uvědomíme, k čemu to slouží, a komu. Vojáci se zabaví sami 
sebou, podle pravidla "rozděl a panuj". Nevymýšlí si pro velitele 
nepřijatelné kratochvíle, nemusí být pod velitelským dohledem. 
Ano, sami velitelé potřebují šikanu jako výchovný prostředek. A 
hloupí vojáci jim na to naletí a ještě se před veliteli bojí, že budou 
káráni a trestáni.
Pokud jsou vojáci za šikanu potrestáni, pak příkladně, aby si snad 
někdo nemyslel, že velitelé šikanu schvalují. Jsou ovšem 
potrestáni tak, že nakonec to odskáčí stejně ti mladí, kteří je 
práskli. Třeba tím, že jsou společně, v jeden den, v jednu hodinu a 
v jednom místě propuštěni ze služby do civilu a pak přijdou na 
řadu třeba i nože (stalo se).
A co s tím? Mladí musí vědět, že za šikanu nemohou starší vojáci, ti 
že jsou k tomu vedeni a vychováni, že za šikanu nesou plnou 
odpovědnost velitelé a že jim velitelé vůbec nepomohou. Musí si 
poradit sami. Jedinou cestou je starší kamarády uplatit, 
zkorumpovat je požitky, ať již ve formě cigaret, alkoholu, dobrého 
jídla a podobně. Mladší ať starší uplatí, ať si zaplatí jejich přízeň a 
kamarádství, jejich a vzájemnou solidaritu. Až vymizí šikana, 
budou velitelé hledat příčinu, pak samozřejmě uplácení zakáží. 
Takže potají, aby se to nedozvěděli. Pak ovšem hrozí, že sami 
velitelé budou mužstvo trestat, možná jen opět nejstarší ročníky, 
aby šikanu opět obnovili. Když vojáci budou vědět, o co jde, a 
mladí starším jejich potíže jinak vynahradí,šikanu se nepodaří 
obnovit. A velitelé nemohou donekonečna šikanou starších 
šikanu mladších obnovovat.
obsah.gif (1207 bytes) Karma
Koho bůh miluje, toho přísně vede a vychovává, tak nějak je to 
psáno v Bibli. Realita tomu odpovídá. úkolem člověka v jeho životě 
je mimo jiné pracovat na rozvoji své osobnosti, rozvíjet své 
dovednosti a schopnosti. Pokud se dopouští špatných skutků, kazí 
si svoji karmu, vznikne mu duchovní dluh, který musí vyrovnat. 
Do této doby platilo pravidlo podobné oné zásadě oko za oko, zub 
za zub. Ulomil jsi někomu nohu? v příštím životě ti bude ulomena 
noha a tím napravíš svoji karmu.
Vývoj však pokročil. Přihlíží se k tomu, zda byl čin spáchán záměrně 
nebo z nešťastné náhody, právo říká z nedbalosti. To je velký 
rozdíl. Nejde přece o to, jaký úraz kdo komu způsobil, ale proč to 
udělal. Záměrně? Pak budeš v příštím životě veden k solidaritě, 
budeš pomáhat těm, kteří byli zraněni z nedbalosti. Budeš 
vychováván k odpovědnosti a svůj čin napravíš dobrými skutky. Jsi 
toho schopen? Svoji vinu jsi odčinil a není nutné, abys prožil 
stejný úraz. Nejsi toho schopen? Pak se nemůžeš inkarnovat do 
člověka. Inkarnuj se třeba do psa, to je taková přípravka na lidskou 
inkarnaci. Přišel jsi na svět se špatnou karmou? Hleď si ji co 
nejdříve napravit a pak není důvod pro další postih, karma je 
vyrovnána. Buď šťasten.
obsah.gif (1207 bytes) Odpouštět
Když se zamyslíte nad aktem odpuštění, neuděláte chybu. Když 
pochopíte, oč jde a jak a kdy odpouštět, stanete se vládci nad 
energií a emocemi. Negativní energii není nutné odsuzovat, ale 
nesmí jí být moc, aby se člověk či duch nedémonizoval. Druhým 
smyslem slova odpouštění je třeba odpouštění vody z nádoby. Je 
tu souvislost. Negativní energie má velkou sílu, dokáže zabíjet i 
v malém množství. Pro provedení změny vedoucí k nápravě stačí 
velmi malé množství negativní energie, kterou má v sobě snad 
každý. Není proto nutné vytvářet si zásobu negativní energie. 
Když se setkáte s něčím, co vás naplňuje negativní energií, pak by  
vás to mělo vyprovokovat k přemýšlení. Oč jde, k čemu došlo, 
k čemu dále dojít může a jak zjednat nápravu. Použijete-li negativní 
energii k nápravě, budete mít všechny cesty otevřeny. Když jako 
nástroje msty, všechny cesty a všechny systémy si uzavřete.
Když vám někdo řekne: proklínám tě, pak mohou nastat tři 
možnosti. Musíte prokletí přijmout, protože jste vinni, můžete je 
vrátit, jste-li v právu a v pravdě, můžete je odpustit. Jen odpuštění 
otevírá cestu další spolupráci a zastaví spirálu násilí.
Odpouštět můžete svému partneru v komunikaci v jakémkoli 
postavení. Jako podřízený, rovnocenný i jako nadřízený partner. 
Chcete-li tedy, odpouštějte. Avšak ti, kdo nedokázali odpustit 
bohu, nebyli nyní spaseni.
Také odpouštění má své meze. Odpustit nelze tam, kde nedošlo 
k nápravě nebo tam, kde by mohlo dojít ke zneužití odpuštění 
k dalšímu násilí a uzavření cesty nápravě.
obsah.gif (1207 bytes) Obecně o vztahu mezi lidmi
Lidé se hledají, poznávají, scházejí, sjednocují nebo názorově 
rozcházejí a opouštějí. Je to přirozený proces a má svá pravidla. 
v lidském vztahu hledáme sladění a jeho kvality. Libovolný počet 
lidí se může společně shodnout v zájmech a milovat. Záleží na 
společenských podmínkách a společenských etických normách. 
Záleží také na kvalitách osobnosti, roli zde hraje tolerance, 
názorová shoda, životní podmínky, popřípadě závist, ješitnost, 
egoismus a mstivost. U životních partnerů přistupuje k těmto 
vlastnostem ještě zájem o životní a sociální jistoty.
Naše současná společnost je společností velkého počtu lidí názorově 
zcela nejednotných a hodnotově rozdílných osobností. 
k pospolnému životu nás pak motivují spíše ekonomické 
podmínky než názorová shoda.
Dosáhnout názorové shody v současných společenských 
podmínkách je nemožné, protože současná společnost není 
schopna stanovit ani meze normality. Etické normy jsou pak 
spojeny s mnoha duchovními směry, často protikladné názorové 
orientace. Je pak téměř zázrak, když se k sobě dostanou věkově 
přijatelně a názorově blízcí vhodní lidé.
Za tohoto stavu pak není divu, že je kladen tak velký důraz na 
partnerskou a manželskou věrnost a důrazem na věrnost jsou pak 
kompenzovány nedostatky názorové shody v této oblasti. 
Jednotlivce pak můžeme podle úrovně kvality partnerského vztahu 
zařadit do těchto skupin:
1) Člověk hledající, nemá dosud vhodného partnera, se kterým by 
chtěl nebo mohl rozvíjet partnerský vztah.
2) Plnohodnotný párový partnerský vztah nastane tehdy, když 
dojde ke sladění zájmů, názorů, postojů a soudů s následným 
vytvořením společných etických norem a sjednocení na základě 
společného duchovního směru.
3) Najde se více spřízněných duší a vytvoří v příznivém 
mikroklimatu citově bohaté intimní prostředí.
Vzhledem k tomu, že každá osobnost je současně vysílačem i 
rezonátorem, může dojít k jednostrannému nebo asymetrickému 
partnerskému vztahu. Vysílačem se člověk stává, když objektu 
svého zájmu sděluje své názory, představy, soudy, zájmy a svá 
přání. Jako rezonátor pak reaguje podle svého osobního zaměření 
na podněty svého partnera nebo svých partnerů.
Pokud dojde ke shodě zájmů a názorů, postoje se sblíží a vybudí se 
pozitivní emoce, tedy láska, vstřícnost, otevřenost, solidarita či 
oddanost a tolerance. Může však dojít i k odcizení. Pak jeden či oba 
partneři touží po rozchodu a vyhledávají nový objekt svého 
zájmu, hledají si nového partnera.
Pro odstranění napětí z lidských vztahů jsou dvě cesty. Jednou je 
sladění etických norem a soudů, tou druhou je možnost snadného 
rozchodu. Navrhuji uplatnit obě cesty. Tu první jako základní, tu 
druhou jako doplňkovou.
Pokud jsme v širším partnerském kolektivu, pak musíme 
dodržovat jednu důležitou zásadu. Musíme se ke všem partnerům 
chovat stejně, na nikoho nezapomínat, nikoho neprotěžovat. Tato 
zásada se již dlouho uplatňuje ve zdravém vztahu mezi rodiči a 
dětmi.
obsah.gif (1207 bytes) Normy sexuality
Lidská sexualita je přirozeným projevem. Je to dar boha 
člověku. Člověk má již dostatek zkušeností se svojí 
sexualitou i s jejím odmítáním, aby byl ochoten připustit, že tato 
pravidla dává člověku jeho bůh cestou Krista:
1) Sexualita je součástí lidské přirozenosti.
2) Musí být spojena s láskou, touhou, něžností, pohodou a radostí.
3) Nesmí být spojena s násilím a bolestí, týráním nebo traumatem.
4) Může být realizována pouze na základě dobrovolnosti a dohody.
5) Kdo bude sexualitu považovat za hříšnou, tomu bude odebrána.
6) Rodiče dají dobrý prostor přirozeným projevům dětské erotiky.
7) Potrestán bude ten, kdo týráním přeorientuje lidskou sexualitu.
8) Sex může být provozován i za úplatu.
9) Sexuální aktivita způsobuje omlazení a ozdravění organismu.
10) Vztah k nahotě, erotice a sexu je součástí náboženské svobody.
obsah.gif (1207 bytes) Naturismus
Naturismus je oslavou lidského těla uprostřed krásy přírody. 
v současné společnosti je možné věnovat se naturismu jen na 
vyhrazených místech a na vyhrazených akcích, někdy jen 
v uzavřených společnostech. Nejčastěji na plážích se setkáváme 
s naháči, kteří sem přišli z mnoha důvodů. Já třeba proto, že se mi 
líbí být venku nahý a ještě raději se nahý koupu.
Naturismus je oslavou krásy lidského těla. Krásu najdeme 
především v přírodě a snad proto si naháči říkají naturisté. 
Nevnímají smyslnost, ale krásu těla opačného pohlaví. Miluji 
společenské akce naturistů i hry, vše považuji za oslavu krásy 
lidského těla.
obsah.gif (1207 bytes) Erotika
Muži a ženy mají rozdílná nejen těla, ale mají také duchovní 
mužský a ženský princip, který je silnější než tělesná žádost. Tak se 
po chybné inkarnaci scházejí k partnerskému životu osoby 
stejného pohlaví. Je to chyba, úchylka, ale nelze to ani odsuzovat, 
ani léčit. Přirozený milostný vztah je vždy vztahem mezi mužem 
se ženou. Muž a žena najdou v sobě zalíbení a své sblížení si 
projevují něžnostmi, mazlením, důvěrnostmi. Erotika je 
dobrovolné tělesné sblížení muže a ženy bez dráždění pohlavních 
orgánů. Erotika je zdrojem lásky, radosti a pohody, proto je 
žádoucím přirozeným lidským projevem a prostředkem sblížení.
obsah.gif (1207 bytes) Sex
Dráždění pohlavních orgánů je lidskou přirozeností, lidé jsou k ní 
svojí přirozeností přímo nuceni. Vrcholem sexuální aktivity je 
orgasmus a důsledkem partnerské sblížení. Sexuální akt je také 
duchovní záležitostí a proto je nutné k němu přistupovat 
odpovědně. Sexuální akt má být završením partnerského vztahu. 
Tantra jako duchovní praktika vedoucí nejen k posílení orgasmu 
je jednou ze součástí obsahově pestré magie sexu.
obsah.gif (1207 bytes) Hasna
Je souborný název pro naturismus, erotiku a sex jako dobrovolné 
tělesné i duchovní sblížení partnerů opačného pohlaví spojené 
s láskou, radostí, krásou, pohodou a uspokojením. Je žádoucí, aby 
hasnu prováděli partneři na přiměřené duchovní i lidské úrovni a 
výchova k ní je zcela v kompetenci rodiny.
obsah.gif (1207 bytes) Antisexualita
Antisexualita je nástroj k ovládnutí člověka, který nemá pro 
člověka východisko. Nejenže přirozená sexualita je démonizována, 
ale mnohé přirozené sexuální praktiky jsou kriminalizovány pod 
falešnou záminkou ochrany mravnosti člověka.
Oblast sexuality je v rámci antisexuality svázána mnohými 
zákonnými omezeními a mnoha dalšími nepsanými 
pseudoetickými normami. Osobně, pokud se zabývám činností, 
která se dotýká erotiky, jsem matkou napomínán a jediným 
"zdůvodněním" je, že "by se babička v hrobě obracela". Vím, že to 
není pravda, ale nemohu to dokázat, je to věc názoru. 
Antisexualita požaduje od člověka zásadní omezení sexuálních 
aktivit. Pokud člověk neuposlechne, je kriminalizován. Pokud 
uposlechne, je frustrován a traumatizován. v obou případech se 
člověk stává snadným nástrojem manipulace.
Přitom komercionalizovaná sexualita napadána není. 
Antisexualita pochází ze snah člověku nepřátelských bytostí, které 
samy nemají pohlavní dar a žijí bez sexuality. Formálně se jí 
vzdaly pro vyšší ideály, ve skutečnosti ji nedokázaly prožívat 
vůbec. Pokud dar sexuality dostaly nebo si ho vypěstovaly, obvykle 
jej zneužily pro očernění přirozené sexuality formou násilí a 
perverzností. Antisexualita se stala důležitým nástrojem 
k ovládnutí člověka. Lidský pozemský bůh si přeje, aby člověk 
prožíval stále štěstí a často orgasmus. Kdo v tom lidem bude 
bránit, bude potrestán božím soudem. Rozhodujícím věkem pro 
přijetí správných postojů k sexu je věk od 12 do 15 let. Právě tato 
doba se nesmí promarnit. Sexuální výchova v tomto věku je 
v plné kompetenci rodiny. Co s tím nyní? Vycházet ze svého 
svědomí a všechny praktiky, které nejsou v souladu s představami 
antisexualistů konzultovat jen v okruhu rodiny.
obsah.gif (1207 bytes) Hodnota těla
Lidé tak často slyšeli, že tělo nemá hodnotu, že hodnotu má duše, 
že tom již bez přemýšlení přijímají. Je to však jinak. Měli bychom si 
opět uvědomit, jak velkou cenu lidské tělo má. Když by bylo tělo tak 
bezcenné, proč by bylo tolik povyku kolem něj? Lidské tělo se stalo 
sporným objektem tvůrčích bohů. Už člověk vzpřímený byl tak 
dokonalou bytostí, že vzbudil závist méně úspěšných bohů.
Celý proces posledního milionu let proběhl ve znamení o uznání 
lidského těla. Posledních osmdesát tisíc let se konflikt vyhrotil a 
posledních dva tisíce let vyvrcholil až skončil zánikem nepřátel 
lidského těla.
Lidské tělo pozemského člověka bylo schváleno jako univerzální 
model. Až vám někdo řekne: vždyť je to jen tělo..., můžete ho 
napomenout: pro toto tělo zaniklo mnoho svobodomyslných 
duchů a vedl se osmdesát tisíc let krutý boj. Važme si tedy 
lidského těla jako dokonalého božího díla, jinak bychom se 
rouhali bohu.
A k čemu je lidské tělo dobré? Především je to zdroj silných emocí. 
Bohové mají o naše emoce zájem a chtějí je prožívat s námi. To lze 
snadno pochopit: příroda je živá a je schopna prožívat krásu a 
majestát. Když jdeme do přírody a jsme vnímaví, dokážeme krásu 
a majestát prožívat s ní. Když člověk prožívá lásku, radost, štěstí a 
orgasmus, duchovní svět je k tomu vnímavý a tyto emoce prožívá 
spolu s člověkem. To je smysl lidského života. Duchovní svět 
člověku připraví vhodné podmínky, aby člověk prožíval radost, 
lásku, štěstí a orgasmus. Jak prosté.
Universum k tomu dodává:
Na lidském těle budou nyní provedeny malé změny. Především 
bude člověku posílena jeho sexualita, ženám ubude ochlupení, 
sníží se jejich plodnost, lidský věk se prodlouží až na tři sta let. 
Není to však zcela bezvýhradné. Sexualita se zvýší těm, kteří 
budou spojovat sex s láskou, pohodou, radostí a boží přítomností. 
Lidský věk se prodlouží těm, kteří budou prožívat lásku, radost, 
štěstí a orgasmus. Kdo bude nešťastný, předčasně zestárne a brzy 
zemře.
obsah.gif (1207 bytes) Radost a potěšení
Již dvanáct let sázím s pomocí duchovního světa Sportku a Sazku. 
Zatím jsem vyhrál poslední pořadí ve Sportce jen tehdy, když 
jsem chtěl se sázením skončit. Zpočátku mi to nevadilo, ale 
s postupem času jsem stále častěji žádal vysvětlení, proč nic nevyšlo. 
Důvodů byla celá řada, obvykle jsem je uznal a sázel dál. Duchovní 
svět mě takto trvale vodil za nos. Obrátil jsem se na svoji babičku a 
prosil ji, aby mi vysvětlila, proč dostávám stále špatné tipy, když 
duchovní svět zcela určitě správné tipy zná. Odpověděla mi, že by to 
bylo pod úroveň duchovního světa, kdyby mi pomáhal k penězům 
sdělováním správného tipu.
Tato odpověď nejprve u mne uvolnila celou lavinu negativních 
emocí, ale nakonec jsme se domluvili, že je to pravda. Toto zjištění 
mne přimělo k sepsání úvahy o vztazích a lidském štěstí. Lidé 
kolem sebe chodí a žijí v těsné blízkosti, ale je mezi nimi překážka 
asi jako dielektrikum. Velmi pevná a velmi tenká. Stačilo by, 
kdyby si pověděli, co by jim udělalo radost, co je trápí a co by si 
přáli. Taková blbost, správný tip v Sazce. Někdy může sázející za 
třetí pořadí získat jen osm korun. Jenže nejde jen o tyto peníze. Jde 
především o to, že duchovní svět potvrdí, že člověku dává přesné 
informace. Je to úplně to samé, jako když duchovní svět člověku 
sdělí, jak dlouho bude čekat na tramvaj a ono to je pravda. I to je 
důvod k radosti. Přitom duchovní svět toto nesděluje, aby si 
nezadal, je to pod jeho úroveň a důstojnost.
Nemám na mysli bohy. Bohové nejsou od toho, aby jednotlivým 
lidem přinášeli drobné radosti. Ti jsou od toho, aby celé 
společnosti přinesli model životního stylu, etických norem a 
pravidel mezilidských vztahů. Kontaktují pouze vybrané osoby, 
které pak jejich vůli mají předat ostatním lidem. Myslím duchy 
obyčejných lidí. Zamřelé babičky, dědečky, rodiče, tety a ostatní 
příbuzné, přátele a blízké osoby kterým jsme za života plně věřili. 
Duchovní svět člověka konejší trvalou nadějí, což je pro mne 
voděním za nos a vlastně i podvodem.
Duchovní svět také argumentuje varováním: kdybys vše věděl 
dopředu, stal by jsi se jasnovidcem a to by ti způsobilo ve 
společnosti velké potíže. Já zase říkám: co je to za společnost, která 
není schopna akceptovat jasnovidce, který přináší informace o 
budoucím vývoji? Jde o strach nebo závist? Prý o obojí. Kdybych 
byl jasnovidcem nebo mágem a pro svoje schopnosti získal velké 
peníze, využil bych je na odchod do ústraní.
Kdyby však šlo jen o kontakty s duchovním světem, mohli 
bychom hledat štěstí mezi prostými lidmi. Jenže ony komunikační 
bariéry jsou všude, i mezi prostými lidmi. Jejich vlastností je 
nedůvěra a neschopnost si říci. k nedůvěře jsme nyní vychováváni, 
možná proto, abychom se názorově nesjednocovali, ale říci si o 
trošku štěstí? Zkusím to. Sdělím, co by mi udělalo radost a počkám, 
zda je mé okolí přející.
Především mám málo peněz. Přeji si mít tolik peněz, abychom se 
kvůli nim doma nemuseli hádat. Tak s tímto mi prostí lidé 
nepomohou, ale dále by mohli. Připadám si osamělý. Mám 
manželku a vážím si její péče o domácnost, v tom je jedinečná. 
Jsem však alergický na její dotazy jaké má vlasy, že nemá co na 
sebe a na téma škola. Jen si myslím, že je to pro ni štěstím, mluvit 
o nemožných vlasech, oblečení, škole a mizerném zdraví. Proto se 
to snažím trpělivě snášet. Vím, že by jí bylo mnohem lépe s jiným 
mužem, už jsem jí to i řekl, ale docílil jsem jen toho, že se mi ještě 
více pověsila na krk.
Pokládám za projev mocenské agrese chtít po muži a ženě, aby 
celý život vydrželi s jedním partnerem. Přece změna je život. 
Vydělali by na tom oba. Připadám si opuštěný a osamělý. Rád bych 
s přáteli strávil příjemný večírek doma nebo jinde, rád bych se 
s lidmi bavil o tom, co je zajímá, nevím, proč to nejde. Vím, že 
mne společnost jako invalidního důchodce, vyloučila na střídačku 
na okraj společnosti. Přitom se moje odchylka od ostatních 
projevuje pouze tím, že přemýšlím a píši o nápravě společnosti, 
životním stylu a duchovním světě. Poznal jsem, že moje psaní zcela 
odradí mé přátele, nevím jen, zda se jedná o závist, odcizení, 
strach nebo něco jiného.
Možná, že se lidé bojí konfrontace se svými vlastními názory, 
obávají se možná z tlaku na změnu životního stylu. Možná, že mé 
názory prohlubují jejich nespokojenost nebo narušují jejich 
názorové konstrukce, které mohou být jejich jedinou jistotou 
v tomto nejistém světě.
Také mi vadí nucená abstinence v oblasti hasny (nahota, erotika, 
sex). Vím, že se ženy mají na pozoru a krotí své přátelské projevy a 
vůbec projevy v uvedené oblasti, protože jakousi divnou duchovní 
kolektivizací byly zcela odstraněny meze v přátelství mezi mužem 
a ženou, jejich nahotou, erotikou a sexem. Ženy se snad bojí, že 
jakmile by se na muže přátelsky usmály, že by to pro něj bylo 
signálem pro sexuální návrhy. Celá oblast hasny je rozvrtána 
nesmyslnými pseudoetickými normami a jen zvolna se mění, 
možná opět po špatné cestě. Mám na mysli komercionalizaci a 
násilí v sexu.
Člověk v inkarnaci to nemá lehké. Již sama inkarnace stojí na 
rozhraní mezi pohodou a nespokojeností. Stačí několik detailů a 
život se změní jednoznačně z pohody v nespokojenost a smutek. Co 
by mi tedy udělalo radost? Kdybych z duchovního světa dostával 
pravdivé informace, kdybych nebyl sám, kdyby mi občas někdo 
napsal dopis, kdybych mohl být dál mezi mladými lidmi, 
kdybych měl moc peněz, abych mohl odejit do zajištěného a 
plného ústraní, kdybych měl tolik peněz, abychom se kvůli nim 
nemuseli doma hádat, kdybych měl milenku, která by mi nelhala 
a spolu se mnou se radovala z hasny, kdyby mi lidé poslali svůj 
ohlas na mé psaní, kdyby se mé psaní líbilo lidem a dále se šířilo, 
kdyby se mi podařilo přispět k takovému uspořádání společnosti, 
ve kterém by se nemuselo lhát a podvádět. Největší radost by mi 
udělalo, kdyby se lidé chtěli se mnou bavit na téma, které mě tak 
zajímá: životní styl, magie, hasna, mimozemšťané a spravedlivá 
společnost.
Možná, že je můj stav smutku a nespokojenosti jen přechodný. 
Možná by mi pomohlo, kdybych přestal sledovat televizi. Však 
ještě nedávno jsem byl plně pohodový. Mám důchod větší než plat 
mnoha pracujících, mám dostatek volného času a vím, co chci. 
Možná, že je moje nespokojenost dána tím, že se mi to nedaří plnit.
obsah.gif (1207 bytes) Pyramidální společnost
Základním uspořádáním podnětné společnosti je pyramidální. 
Pyramida sama o sobě je útvarem, který působí zvláštní energii, 
kterou současná fyzika zatím nepopsala.
V takovéto společnosti působí síly, které nutí člověka, aby 
postupoval směrem k vrcholu pyramidy. Tyto motivační síly 
mohou být různé v závislosti na charakteru společnosti.
Opakem pyramidální společnosti je společnost čtyřčlenná, která se 
blíží společnosti rovnostářské. I zde působí vektory vývoje, jsou 
však orientovány horizontálně, tedy nemotivují k vývoji, ale ke 
stagnaci. Tato stagnace přináší zklidnění, uvolnění, pohodu. 
v lidských dějinách se střídají doby vývoje a stagnace, popřípadě 
doby, ve kterých jedna z těchto charakteristik převažuje. Nyní 
prožíváme dobu prudkého rozvoje v pyramidální společnosti 
která je v snad v rozkvětu, snad v úpadku. Jisté je, že nás nyní čeká 
období zklidnění.
Člověk má žít v pyramidální společnosti, protože jeho údělem je 
stálé sebezdokonalování ve smyslu etickém i odborném. 
Takovéto zdokonalování je obdobou instalace nových programů 
do počítače. Tak, jak počítače postupně zdokonalují souběžně 
hardware i software, tedy techniku i programy, stejně tak člověk 
souběžně zdokonaluje své tělo i ducha. Nástrojem takového 
zdokonalení je podnětné prostředí nutící k neustálé činnosti 
tělesné i duševní. Platí: co člověka nezlomí, to jej posílí.
Cílem pozemského tělesného i duchovního života člověka je trvalé 
zdokonalování, rozvoj osobnosti, zásad spolužití, schopností a 
dovedností. Člověk se učí optimálním reakcím na všechny možné 
situace a řešení všech problémů a situací se kterými se setkává. 
Znamená to přijmout algoritmy řešení životních situací. Rozvojem 
osobnosti se pozvolna utváří i ego člověka, tedy principy, které při 
svém jednání využívá. Takovými principy může být přejícnost, 
vstřícnost, odmítnutí, hasna, spravedlnost, pravdivost, solidarita, 
soucit, uvolnění, sounáležitost, přátelství, rovnost, střídmost, 
skromnost, uměřenost, přirozenost, obětavost a další lidské 
vlastnosti.
Pro hodnocení kvality pyramidální společnosti jsou rozhodující 
kvality ega, které se v takové společnosti utvářejí. Pokud 
společnost vychovává k boji, intrikám, závisti, velikášství, 
snobismu, neskromnosti, pokoře, strachu, kariérismu, 
perfekcionismu, prospěchářství, protekcionismu a dalším 
podobným vlastnostem, očekává takovou společnost rozložení a 
dočasný přechod na společnost čtyřčlennou, dokud lidstvo nepřijme 
jiný hodnotový systém na jehož základech vybuduje novou verzi 
pyramidální společnosti. v každé pyramidální společnosti 
vyjadřuje vertikální osa uznávanou kvalitu, tedy schopnosti, 
dovednosti a jiné kvality osobnosti nebo majetek, moc a kariéru 
v případě špatné společnosti. Vodorovná osa vyjadřuje počet osob, 
které tohoto stavu dosáhly. Přímka či křivka, která vyjadřuje 
závislost mezi těmito hodnotami pak vykresluje trojúhelník, 
pyramidu. Na vrcholu pak nalezneme nejschopnějšího jedince, či 
bytost, kterou můžeme označit za boha. Potom bůh je dokonalá 
bytost vedoucí člověka v duchu svých kvalit. Důležité je posoudit a 
přijmout motivační prvky, které vedou člověka k postupu 
pyramidou směrem vzhůru. Může to být touha po dokonalosti, 
rozvoji schopností, zlepšení postavení a možností 
upotřebitelnosti, může to však být i touha po majetku, kariéře a 
pohodlí.
Při pohybu v pyramidě člověku pomáhá také určitá míra iluze, když 
člověk věří, že čím výše se dostane, tím bude spokojenější. Pravdou 
je, že postup přináší nové kvality a nové prožitky, spokojenost a 
pohoda to však být nemusí. Člověk při svém postupu sice zjistí, že 
rozumí mnoha věcem kterým dříve nerozuměl, ale současně 
přijímá nové podněty a nové úkoly, což ho podněcuje k dalšímu 
postupu. Jedinou neklamnou odměnou při postupu vzhůru je 
všeobecný rozhled a nadhled při řešení životních situací. Jednou 
cesta skončí. Konec nastane ve chvíli, kdy člověk již dalšího 
postupu není schopen. Pak setrvá na svém postu dokud nepřijme 
nové prvky, které mu otevřou novou cestu a může vytvořit nový 
vrchol pyramidy. v každém bodě svého rozvoje je člověk 
posuzován z hlediska upotřebitelnosti. Jeho ego roste jako krystal. 
I zde je další postup možný až po plné dokonalosti vývoje 
předchozího, jinak by se vzniklá chyba trvale vlekla jako nit 
dalším vývojem.
Co bude v cíli naší cesty? Míra dokonalosti, která každého předurčí 
k plnění vlastního životního úkolu. Tedy další práce. Ani naše 
planeta, ani kosmický prostor naštěstí není místem, kde by člověka 
nechali trvale zahálet. Kdyby zahálel, uvadl by, zplaněl a jeho 
osobnost by se rozpadla. Jak je vidět, pyramidální uspořádání 
společnosti je velice důležité pro rozvoj společnosti i člověka 
samého. Hodí se proto o něm velmi přemýšlet, hledat jeho 
zákonitosti a utvořit jej do podoby, ve které je optimálně funkční. 
To vyžaduje podrobně přemýšlet o každé jeho součásti.
Pyramidální společnost budí protichůdné požadavky. Tím, že při 
postupu se pole zužuje a ne každý může postoupit až k vrcholu, 
vzbuzuje konkurenční vztahy mezi všemi lidmi. Kdo však chce ve 
svém vývoji postoupit, nesmí tyto postoje přijmout, naopak musí 
být přátelský a přející. Je-li postup křečovitý, svědčí o posledních 
silách člověka toužícího po lepším postavení. Nejdále dojde ten, 
kdo bez ohledu na druhé trvale svým tempem postupuje vpřed. 
Bez spěchu a bez lenošení, všeho s mírou, i podnětů, problémů a 
úkolů.
Základní charakteristikou každé společnosti je podíl mezi 
konzervativními a tvůrčími silami a forma, jakou tyto síly 
prosazují své zájmy. v lepším případě tvůrčí síly nabízejí plody své 
práce ke svobodnému přijetí, v případě horším konzervativní síly 
intrikami prosazují udržení svých zájmů. Druhou základní 
charakteristikou společnosti je hromaděný produkt. Hromadit se 
může například poznání, zkušenosti, stavby, majetek a moc.
Důležité jsou i konstrukční hodnoty, tedy hodnoty, které otevírají 
cestu vzhůru. Mohou jimi být vstřícnost - pýcha, skromnost - 
velikášství, solidarita - sobectví, přejícnost - závist, laskavost - 
zlobnost, snášenlivost - žárlivost. Společnost pak žádoucí vlastnosti 
osobnosti vychovává a nástrojem je většinový životní styl, 
mediálně předkládané vzory osobnosti a představy o ideálních 
vlastnostech předkládané jako etické normy. Někdy mohou být 
deklarované a skutečné konstrukční vlastnosti v přímém rozporu. 
Snad bych měl ještě připomenout, že negativní vlastnosti jako jsou 
závist, žárlivost nebo zlobnost vedou obvykle k onemocnění. 
s těmito etickými hodnotami úzce souvisí i nástroje odevírající 
cestu vzhůru. Mohou jimi být vzdělání - zařazení, konexe - 
protislužba, majetek a daně, informace - manipulace a odvedení 
pozornosti, ekonomické násilí, spokojenost - neklid, konformita - 
novátorství, intriky - otevřenost, boj - spolupráce a podobné 
metody a postoje.
Hodnota postavení těch, kteří vyšli nahoru se obvykle objektivně 
vyhodnotí až s odstupem času, kdy zanikne vliv hodnocené osoby. 
Říká se, že o mrtvých jen dobře, ale kariéristé jsou později 
odsouzeni a zapomenuti. Počátek jejich cesty vzhůru nebývá 
spojen s novým programem, ale s kritikou chyb předchůdců, což je 
málo. Své zástupce si lidé volí ve volbách. Za zvolené nesou 
odpovědnost především ti, kteří je postavili jako kandidáty. Tomu 
předchází obvykle mediální "tvorba osobnosti".
Pro posouzení charakteru společnosti je také důležité, jaké 
postavení mají lidé mimo společnost, tedy nezařazení, nezapojení 
a jaké mají možnosti. Mohou být považováni za podivíny nebo 
blázny, žádná společnost neprosazuje osoby stojící bokem dění a 
nepředkládá je jako vzor k následování. Důvody jsou zřejmé. Já 
stojím nyní mimo společnost, jsem označen za blázna, 
schizofrenika a jsem docela spokojen, protože mám pěkný důchod. 
Mým ideálem je obyčejný člověk. Ignoruji ty, kteří shromažďují 
majetek, kteří touží po vysokém společenském postavení a přitom 
zapomínají na obyčejné lidi. Víc než lhostejnost nepřichází podle 
mého názoru v úvahu ani pro ty, kteří mají více možností. Mojí 
zásadou je nekritizovat stávající stav, posouzení či kritiku považuji 
pouze za východisko. Pak musí následovat vytvoření lepšího 
modelu a jeho nabídnutí k přijetí. Když není přijata moje práce, 
nedá se nic dělat než doufat, že někdo přijde s něčím lepším. Pro 
nápravu systému nepřipadá v úvahu násilí, ani opuštění systému 
do svého malého království mnoho neřeší. Přesto mojí snahou je 
nyní odchod do ústraní a vyhledání dobrých lidí se kterými by 
mi bylo dobře a veselo.
Poznámka
	odchodu do ústraní ze společnosti psal již Jan Ámos 
Komenský v knize Labyrint světa a ráj srdce. Novoroční projev 
prezidenta Václava Havla obsahoval pouze výzvu k zájmu lidí o 
politiku a papež Jan Pavel II. ve svém novoročním kázání vyzval 
vlády k nápravě společnosti a varoval, že jinak může dojít k odtržení 
lidí, skupin i národů. Usuzuji z toho, že odchod do ústraní je 
přirozeným následkem neutěšeného stavu lidské společnosti. 
3. ledna 1998
obsah.gif (1207 bytes) Společnost
Čas se naplnil a lidstvo očekává příchod svého boha, který napraví 
chyby minulosti a ukáže lidstvu správnou cestu a lepším 
způsobem uspořádá společnost. Položí základy dokonalé 
společnosti, aby v soutěži s ostatními dokázal své kvality a umožnil 
odejít mnoha vyvoleným na novou planetu, která umožní 
rozvinutí nové civilizace. Planeta Země vydá své poslední zdroje 
pro život civilizace.
Život ve společnosti má mnoho zákonitostí a poslední tři tisíciletí 
jsme zde žili tak intenzívním a pestrým životem, že jsme schopni 
mnoho zákonitostí společnosti ukázat a vysvětlit.
1) Plná shoda má jednu podobu, neshoda má tím více podob, čím 
více se shodě vzdaluje. Příkladem je správný tip v Sazce: správný 
tip má 2 na 0 možností. Zcela nesprávný tip má 2 na 13 možností. 
Exponent je dán počtem řádků, počtem prvků kterými se stav 
odlišuje od správného tipu. Každý prvek, který není ve shodě, 
umocňuje počet možností neshody, počet prvků na jednom řádku 
počet neshody násobí podle Pascalova trojúhelníku.
2) Podle zákonitostí pyramidální společnosti je charakter 
společnosti dán obsahem soutěže. Ve zdravé společnosti se soutěží 
ve schopnostech a dovednostech, v nemocné společnosti se soutěží 
ve shromažďování majetku a intrikách.
3) Společnost není možné řídit zákony. Pokud se vyhlásí závazná 
norma, musí být zcela nezpochybnitelná a všeobecně přijatelná a 
přijatá. Každá jiná forma provokuje k narušování, přestupování, 
obcházení a tak vlastně působí kontraproduktivně. Příkladem by 
mohl být požadavek maximálního příjmu pro osobní spotřebu 
stanovený na 25 násobek minimální mzdy. Málokdo je schopen 
tuto částku využít, například proto, že nemá dostatek času. Jakmile 
by však byl tento požadavek vyhlášen, budu nutit k přestupování. 
Pokud by byla stanovena policie, která by respektování této 
hranice hlídala, stala by se cílem korupce a její provoz by stál více 
než ušetřené zdroje.
4) Naštěstí ve společnosti platí limitující faktory, které jsou někdy 
uměle, jindy neuvědoměle prvkem návratu stability. Tyto 
limitující faktory jsou vázány jako vyvažující prvek ke všem 
společenským jevům. Navíc působí jak kladná, tak záporná 
hodnota regulujícího jevu, proto všechny společenské procesy 
mají cyklický charakter s občasnými nebo častými návraty.
5) Příkladem cyklického procesu je souvislost mezi morálkou a 
prosperitou společnosti. Morální společnost prosperuje a bohatne. 
Bohatá společnost mravně upadá a nemorální společnost chudne. 
Chudá společnost se mravně obrozuje. Mohou pak nastat různé 
úrovně úpadku a obrody. Ve zvláštním případě může dojít 
k hlubokému mravnímu úpadku, který ohrozí samotnou 
existenci civilizace.
Může pak dojít k souběhu vnitřní krize a vnějšího ohrožení. v tom 
případě cizí národy proniknou na území ohroženého státu a zcela 
a nevratně rozloží státní útvar a civilizace zanikne. Takovou ránu 
z milosti obvykle uštědří potlačované národy, které náhle ucítí 
svoji příležitost. Takový osud postihl Babylónskou říši, Říši 
Římskou, Aztéky, Maye a mnohé další říše. Tento proces iniciují 
obvykle opoziční duchovní síly, cizí bohové.
6) Pokud se společnost rozpadá, odcházejí do ústraní jednotlivci, 
skupiny i celé národy, aby při vhodné duchovní inspiraci založili 
novou společnost. Lidé s pevnými kořeny ve společnosti stávající 
nemohou založit společnost novou, nemohou zásadním způsobem 
změnit svůj životní styl a hodnotovou orientaci.
7) mravní postoje jsou především dány hodnotovou orientací. 
Nejsilnější motivaci přináší hodnotová orientace daná absolutní a 
nezpochybnitelnou autoritou, proto nové zásady vyhlašují 
proroci a ty nejdůležitější přichází sdělit sám bůh - avatár. Mravní 
postoje a hodnotová orientace jsou základními kameny 
společnosti. Musí být proto pevné a neměnné, jinak se rozpadají 
společenské vztahy.
8) důležitým prvkem určujícím vývoj společnosti je vztah k dětem. 
Dětem musí být věnována mimořádná pozornost. Dětem musí být 
sdělována pravda na úrovni, kterou jsou schopny s ohledem na 
svoji úroveň chápání přijmout.
9) všechny informace musí být pravdivé. Lež se nemůže stát 
komunikačním prostředkem. Cokoli je sděleno, musí být přesné a 
pravdivé. Přitom mírou pravdivosti je realita nikoli ideologie.
10) společnost funguje, pokud naprostá většina občanů 
smysluplným způsobem pracuje. Bohatství národa vytvářejí 
řemeslníci a dělníci. Úředníci, policie, politikové, sekretářky a 
podobní nejsou zdrojem bohatství. Lidé, kteří jsou nezapojeni, 
kteří se nudí, jsou zdrojem neklidu a napětí ve společnosti. Zásadu 
"chléb a hry" můžeme proto sdělit také jako práce a hry . Štěstím 
člověka je, že musí uspokojovat své tělesné a životní potřeby. Kdyby 
to nemusel, nudil by se, zplaněl a zkazil.
11) také celá křesťanská společnost začíná "vyhnívat", kazí se její 
mravní profil. Nastal souběh vnitřního a vnějšího ohrožení. Štěstím 
naší české společnosti, která je v úpadku a obsazují ji Vietnamci, 
Ukrajinci a Rusové, je to, že tito jmenovaní obsazují stínovou 
ekonomiku, ve které morálně upadají.
12) Příští společnost se neobejde bez snížení lidnatosti a přijetí 
skromného životního stylu. Štěstí nevychází ze setrvalého stavu a 
proto správný životní styl přináší skromné dny proložené dny 
slavnostními a dny hojnosti. Skromnost nevyčerpá přírodní 
zdroje, nezatíží lidský organismus (opakem je přejídání) a je 
dobrým pozadím pro kontrast se dny hojnosti.
13) Vše, co souvisí s plozením dětí a jejich výchovou, je pro 
budoucnost společnosti velmi důležité. Velkou překážkou v zájmu o 
sex a plození dětí je neklid. Večer svítí světlo, mnoho se musí 
stihnout a pak hned si sednout k televizi. Lidé, kteří se večer nudí, 
mají více času na sex. Když nejde elektřina a lidé si zařídí černou 
hodinku, rodí se více dětí. Dalším prvkem který ovlivňuje 
porodnost je dostatek bytů. Pokud mladí lidé nemají své 
soukromí, ztrácejí zájem jeden o druhého i o plození dětí. 
Výchova dětí souvisí s přijímáním všech podnětů a vzorů z okolí. 
Nepodnětné prostředí a prostředí plné násilí a neklidu není 
vhodné pro výchovu. Skutečnost, že oba rodiče musí být 
zaměstnáni a děti jsou svěřeny do jeslí a školek je nešťastné. 
Řešením by mohla být dohoda několika spřátelených rodin, které 
by vybraly a zaplatily jednu z žen pro hlídání dětí nebo společná 
domácnost několika rodin.
14) Velmi nesprávným prvkem v hospodaření společnosti je úrok. 
Důsledkem je, že ti, kteří mají peníze, už nemusí nic dělat a mají 
zaručen trvalý příjem. Předpoklad, že z uloženého kapitálu plyne 
trvalý úrok, popřípadě že se úrok hromadí na kontě, musí 
předpokládat trvalý ekonomický růst. Trvalý ekonomický růst není 
v současných podmínkách možný. Trvalý růst vykazuje rakovina, 
která však vede k zániku organismu.
15) Nálada obyvatelstva je proměnlivá a obtížně předvídatelná a 
není možné ji dlouhodobě ovlivnit jinak než příznivou 
společenskou realitou. v neutěšené realitě nastává nezájem, apatie 
a odchod od reality k drogám, alkoholu, virtuální realitě, do 
hospody a v lepším případě do přírody, pokud je člověk existenčně 
zajištěn (například invalidní důchodce). Lidé s nezájmem o 
společenské dění přestávají být tvůrčím prvkem a svým nezájmem 
otvírají prostor nemorálním mocenským projevům. Závislost na 
drogách a nezdravý způsob života pak vede k nemocím a tím 
k dalšímu zatížení ekonomiky. 
16) Všechny patologické projevy ve společnosti mají svoji hranici, 
na které se jejich vliv na společenské dění plně projeví. Do této 
hranice působí latentně a neohrožují stav společnosti. Právě 
nelineární charakter vlivu je velkým nebezpečím pro společnost. 
Politikové vědí o negativních jevech, sledují je, ale nezasahují. Ve 
chvíli, kdy je ona hranice naplněna a vliv patologického jevu se 
projeví, je již pozdě na nápravu. Je to dáno kladnou (posilující - 
čím víc, tím víc) vazbou společenských jevů. Negativní jevy pak 
obvykle působí v souběhu, což je základním předpokladem všech 
zásadních společenských změn a zániku civilizací.
17) Oslabujícím prvkem, který však nepůsobí dlouhodobě, je zvyk 
plateb. Jedná se o solidární a daňové systémy. Politický tlak vede 
k setrvačnosti solidárních plateb bez ohledu na ekonomické 
zdroje. Tyto solidární platby velmi zatěžují státní rozpočet a 
pomíjejí až se smrtí příjemce. Stejnou zátěží jsou i vysoké daně. 
v současných společnostech jsou výše daní na samé hranici 
únosnosti. Pak stačí přidat jedno či dvě procenta a rozvoj 
ekonomiky se zcela zastaví. Pokud navíc daně směřují na jeden stůl 
k přerozdělování, pak jsou obvykle částečně rozkradeny a 
nehospodárně využity.
18) v současné době dochází v Evropě k souběhu úpadku 
evropských národů a obsazování Evropy národy cizími. Je to dáno 
dřívějším bohatnutím Evropy na úkor porobených a 
kolonizovaných národů. Kolonizované národy nyní obsazují 
kolonizující země. (Viz bod 5.) Souběh těchto dvou jevů je znám 
z minulosti a ve svém důsledku vedl k zániku staré a vzniku nové 
společnosti. Na naše území pronikají rusky mluvící národy 
(Rusové, Ukrajinci, Bělorusové) a Vietnamci. Na rozdíl od jiných 
společností však pronikají do stínové ekonomiky a tím neohrožují 
bezprostředně základ společenství. Pro další vývoj společnosti však 
bude rozhodující, jak jejich etnikum bude početně sílit a zda jejich 
životní styl zůstane zachován nebo zda dojde k asimilaci.
19) Každý omezený počet lidí v rámci národu dojde k hranici, za 
kterou se mísí mezi sebou vzdálení příbuzní a tak lze říci, že 
"každý je každému bratrem". Národ získá charakteristické společné 
rysy. Genetické zákonitosti říkají, že čím genově vzdálenější jsou 
rodiče, tím jsou jejich děti zdravější a lépe prospívají. Uvnitř 
národa jsou příbuzenské vztahy tak vzdálené, že degenerace 
nehrozí. Přesto však obecně platí, že míšenci jsou krásnější a lépe 
prospívají než čistá rasa. z toho důvodu budou i míšenci našeho 
národa a Rómů krásní a zdraví s nadějí na společenský úspěch.
20) Každý organismus, který se dokáže adaptovat na změněné 
životní podmínky, prosperuje a po určitém čase získá převahu nad 
jinými subjekty ve stejném prostoru. Ten, kdo se dokáže 
orientovat v současných, velmi rychle se měnících společenských 
vztazích, získá převahu ve stávající společnosti. v současné praxi to 
znamená najít způsob, jak úspěšně přežít v trvale se zhoršujících 
ekonomických podmínkách. Za řešení považují společné soužití 
dvou nebo více rodin ve společné domácnosti.
obsah.gif (1207 bytes) Totalitní systém západního typu
Poznali jsme totalitní systém východního typu a žili v něm přes 
čtyřicet let. Pak došlo k černobylské havárii, Sovětský svaz se 
rozpadl, východní blok se rozpadl a Československo se rozpadlo 
také. Nyní poznáváme totalitní systém západního typu. Určitě za 
to nemůžeme jen my a naši politikové, že naprostá většina velkých 
podniků patří zahraničním majitelům, zemědělství je rozbito, 
sdělovací prostředky jsou prodány do zahraničí, tvrdé drogy se 
běžně prodávají dětem, otcové, kteří se pomazlí s dcerou jdou do 
vězení, nedostatky společenského systému jsou neřešitelné, lidé 
jsou programově vedeni k násilí, erotika je komercionalizována, 
zákony jsou děravé a neplatí pro ty, kdo mají peníze, naše kultura 
je potlačena, ale americké skupiny jsou slyšet v rozhlase stále, 
televize a počítače nás učí násilí, církve touží po majetku a vedou 
lidi, aby se majetku vzdali, schodek zahraničního obchodu 
závratně roste, když chceme ochránit naše výrobce, uzavírají se 
nám zahraniční trhy, rozpadá se naše zdravotnictví, rozpadají se 
solidární systémy, rozpadá se celá společnost. Prosperující 
podnikatelé jdou do vězení a jsou okradeni, odmítají podnikat. 
Prosperuje snad jen policie.
Nyní již víme, že po dobrém nic nezmůžeme, že všechny zákonné 
cesty jsou iluzorní a nevedou k nápravě. Kdo nemá peníze, nemůže 
vůbec nic, nedovolá se ani spravedlnosti. Víme také, že náprava 
není možná ani po zlém, jakýkoli ozbrojený boj je předem ztracen 
a aktéři pobiti bez soudu i kdyby se vzdali.
Myslel jsem si, že cestou je ignorace systému, jeho opuštění, 
vytvoření systému náhradního. Bohužel, ani toto není cesta. 
Každý národ, pronárod, kmen, vesnice, osada, stavení, rodina i 
jednotlivec, který není součástí tohoto systému je fyzicky 
likvidován. Nemohu totalitní systém západního stylu změnit po 
dobrém, nemohu tento systém změnit po zlém, nemohu jej 
opustit, všechny cesty jsou zcela uzavřeny. Protože tento systém je 
špatný, protože nejde změnit, protože nás zcela ovládá a určuje 
naše osudy, proto si přeji jeho zánik.
Věřím, že po jeho zničení již bude k nápravě světa stačit inkarnační 
politika pozemských bohů.
obsah.gif (1207 bytes) Morální nemoci současné mládeže
Naše doba přináší s sebou prudký nárůst negativních jevů mezi 
mládeží a to v tak výrazném měřítku, že negativní jevy ohrožují 
perspektivu celé společnosti. Tato situace nás nutí, abychom ji 
vyhodnotili, posoudili následky, hledali příčiny a nápravu této 
neutěšené situace. Především nás trápí nárůst zájmu o násilí a 
drogy, nárůst kriminality a promiskuity, která se může hrozivě 
projevit především v souvislosti s rizikem nakažení AIDS. Nad 
tímto problémem se odděleně zamýšlejí všichni, kteří přicházejí 
s mládeží a její výchovou do styku. Psychologové v poradnách, 
učitelé ve školách, pedagogové v odborných kruzích, sociologové, 
kriminalisté, rodiče i laická veřejnost.
Každý řeší problém po svém a každý vidí vinu někde jinde, 
obvykle někde na okraji svého oboru. Někde se mluví o příčinách a 
následcích, jinde ne, někde se problém postihuje šířeji, někde úzce 
oborově. Pokusím se ve svém rámci obsáhnout všechny okolnosti 
a vlivy. Potíž je v tom, že v naší společnosti vycházíme v pohledech 
na realitu buď z pozic vědeckých a duchovní odmítáme nebo 
z ryze duchovních a vědecké přístupy pomíjíme. Nevím proto, jak 
bude přijat můj kombinovaný přístup.
Podle mého snadno zdůvodnitelného názoru je osobnost člověka 
tvořena třemi prvky. 1) Inkarnovaným duchem 2) genetickými 
dispozicemi 3) všemi výchovnými vlivy. (rodina, škola, 
společnost, módnost, sdělovací prostředky, vrstevníci).
 Podle inkarnační teorie duchovní osobnost roste v inkarnacích 
jako krystal a osvojené duchovní dispozice se téměř nemění. 
Pokud bychom se shodli na tom, že poruchy jednání současné 
mládeže souvisí s jejich přirozeností, pak by vše nasvědčovalo 
tomu, že vinu na zkažené populační vrstvě má inkarnační politika 
duchovního světa. Myslím si, že tomu tak je, ale jakékoli dispozice, 
tedy i k násilí, je nutno v podnětném prostředí vzbudit. Pojďme 
tedy dál. Jak je to s genovými dispozicemi? Jsou tělesné dispozice 
dané genovým vybavením v pořádku? Na první pohled ano. 
Nezdá se, že by lidstvo výrazným způsobem nyní geneticky 
degenerovalo.
Jak je to se společenskými vlivy? Jak je to s příklady dospělých? 
Mohu nyní předložit několik tezí, pokud nás zajímá skutečnost, 
nezbývá, než tyto teze vědecky prokázat. Zopakoval bych uvedené 
vlivy: rodina, škola, společnost, módnost, sdělovací prostředky, 
vrstevníci, vše, co utváří osobnost člověka, se pokusím 
vzpomenout.
Rodina je první institucí, která formuje osobnost člověka. Rodiče 
jsou nyní pod neustálým existenčním stresem, pracovní doba je 
nevýhodná, matky jsou zaměstnané, otcové taky, na děti nemají 
čas a děti jsou většinu dne osamělé. Místo, aby rozvíjely své dobré 
schopnosti a učily se sociálním kontaktům, jsou odkázány samy 
na sebe a na náhodu. To vede k emotivní a rozumové zaostalosti. 
Pro mnoho dětí není rodina laskavým azylem, ale nejistotou. 
Odhadněte sami, na kolik procent plní rodina svoji výchovnou 
roli. Následně přijdou děti do školky. v kolika školkách dokáže paní 
učitelka zaměstnat děti tak, aby ji neobtěžovaly, aby se zabavily a 
nezlobily? v kolika školkách se setkávají děti jen s nervozitou a 
stálým okřikováním? z čeho vlastně mají děti v tomto věku radost?
Následuje škola. Někdy alespoň zde najdou děti hodnou paní 
učitelku a dobrý kolektiv. Stačí však jeden instabilní žák a je po 
pohodě. v kolika třídách prvního stupně najdeme tvůrčí pohodu? 
Odhadněte sami. Jaké vlastnosti se u dětí vytvoří na prvním stupni 
základní školy, ve věku pohádek a prvních objevů poznání? Snad 
pohodu, solidaritu, vstřícnost, sounáležitost, radost nebo 
nervozitu, nejistotu, stres, spěch? Stále se však ještě nic neděje. Vše 
hravě zvládáme, snad kromě dětské krutosti žádné problémy 
nejsou. A dětská krutost se nás bezprostředně netýká. Problémy 
začínají na druhém stupni základní školy.
Kolik dětí důvěřuje svým učitelům, kolik dětí je schopno plně se 
věnovat výuce, kolik dětí má pak přístup k zájmové činnosti, kolik 
dětí může sportovat, kolik dětí má doma vlídné rodiče, kolik dětí se 
toulá s klíčem na krku, kolik dětí má zájem o hudbu, malování, 
turistiku, kolik vlivů děti k těmto zájmům přivádí?
Proč mladí lidé mají zájem o cigarety? Kolik mladých lidí je 
inspirováno billboardy s kovboji a naleštěnými motorkami? Kolik 
mladých lidí se ve věku do patnácti let nudí?
Kolik žáků základní školy denně vidí v televizi násilí? Kolik vražd 
uvidí žák základní školy za jeden rok? Kolikrát zastřelí mladík 
svého soupeře na obrazovce počítače? Jakou alternativu dětem 
dáme? Potkal jsem skupinu školáků, kteří se jen postrkovali a bili. 
Ukázalo se, že se jinak bavit neumí. Ani sprosté vtipy neznali.
Jaké další vlivy na mladé působí? Co si přečtou ve svých 
časopisech? O turistice, o modelářství, o hudbě, o klubech a 
zájmové činnosti? Nikoli. Mládežnické časopisy předkládají 
mladým životní styl, který pak společnost na mladých odsuzuje. 
Mladí se učí sexu. Nic proti sexu nemám a když napíši, že 
souhlasím se sexem i před patnáctým rokem, dočkám se 
odsouzení. v časopisech to nikomu však nevadí. Myslím, že této 
vlastnosti se říká pokrytectví.
A co zpravodajství v televizi? Samé násilí, podvody, krádeže, 
ničení, prý to lidé chtějí vidět a slyšet. Říkám rovnou, že já o to 
nestojím. A jakým příkladem působí na mládež dospělí? Kdo z nás 
je dobrým příkladem pro mládež? Nemyslím si, že by rodiče šli 
dětem příkladem v krádežích a podvodech, to ne. Ale kolik rodičů je 
bezradných, nepevných, ztrhaných, zubožených, vysílených a 
nemocných? v kolika rodinách se na děti přenáší beznaděj, stres a 
spěch? v kolika rodinách jsou naopak harmonické vztahy? Kolik 
cizích dospělých je na děti venku přívětivých? 
Jaké jsou potřeby dětí? Kdo provokuje nadměrné potřeby dětí, kdo 
učí děti soutěžit v módnosti a snobismu? Kdo děti učí, že musejí mít 
nejnovější oblečení, mnohem lepší než děti ze sousedství? Kolik dětí 
je na tom stejně a pak už se jen jejich negativní postoje ke 
společnosti i k sobě samým ve vzájemných vztazích posilují. 
Postižené děti pak hledají party, podlehnou drogám, kriminalitě a 
sektám. Že mladí lidé vstoupí do sekty je přirozeným důsledkem 
neutěšených vztahů ve společnosti. Sekta jim servíruje pevné 
normy, ochranu, iluzi a mnohem lepší spolužití než nabízí 
společenská nejistota.
A náprava? Všichni ji známe. Ponechat matku s dětmi co nejdéle 
doma a zajistit jejich sociální potřeby. Ve škole a školce zmenšit 
počet dětí ve třídě. Slevit z kognitivních aktivit a nahradit je 
emotivnějšími vztahy. Dětem zajistit dostatečný počet přístupné 
zájmové činnosti včetně sportu. Zajistit rodiny tak, aby večer 
převládala pohoda. Zřídit kluby mládeže a nevpustit do nich 
drogové dealery. Rozumným způsobem upravit spektrum 
středních škol tak, aby měli mladí lidé jistotu, že získají práci. 
Obsah výuky změnit tak, aby výuka lépe připravila mladé lidi na 
život. Vytvořit pro počítače vhodnější programy s tvůrčí a hravou 
tématikou. v televizi vysílat více nenásilných programů, 
zábavných, soutěžních, vzdělávacích, hodnotných pohádek, 
cestopisů, hudebních pořadů a komedií. Nelze nic omezovat, to 
bychom se navrátili k totalitě, ale nabídnout hodnotné alternativy 
a v dostatečném počtu, je ta cesta.
Že na to nejsou peníze? A na zbrojení jsou? Že jsou rozkradeny? 
Vlastně vytunelovány? Že se k nám dováží dotované zboží a naše 
zboží nejde na odbyt? Tak vidíte, rozkradete co se dá a pak se 
divíte, že mladí zlobí. Divíte se, že roste nemocnost, dospělí jsou 
vykolejeni, máloco funguje a z mládeže máme rezignanty, 
oponenty, narkomany, násilníky, že mládež utíká od reality 
k sektám, alkoholu a sexu.
Můžeme naši mládež pochopit, což je první krok k nutné nápravě. 
Mezi mládeží jsou lidé, kteří vůbec nechápou, proč by se měli 
chovat slušně a ohleduplně. Jejich jedinou hodnotou, kterou 
uznávají je jejich vlastní síla a moc. Tyto osoby musíme vyhledat, 
izolovat a pokusit se o resocializaci. Pokud jí nejsou schopny, 
měly by zůstat v trvalé izolaci, jinak hrozí nezvladatelná 
kriminalizace společnosti. 
Druhým krokem k nápravě je změna životního stylu a odpovědné 
posouzení kvality všech vlivů působících na mládež. Myslím si, že 
jde o mnohem závažnější problém, než jak ho nyní vidíme.
obsah.gif (1207 bytes) Názorový dotazník
1) Člověk se rád dívá na násilí v televizi má rád ženy, víno a zpěv
2) Rozkoš je hříšná sám život
3) Chci, aby mne bůh vedl ke svatosti spolu s lidmi prožívat radost a štěstí
4) Cestování je zbytečné vyhazování peněz krásné
5) Děti musí být poslušné hravé a dovádivé
6) Život se skládá z povinností a nutností je řada průšvihů a flámů
7) Opíjet se budu s partnerem doma kamarády v hospodě
8) Skupinový sex je zkázou lidstva lepší zábavou než televize
9) Na zahrádce pěstuji kytky a zeleninu indické konopí
10) Člověka zdobí poslušnost a kázeň šikovnost a chytrost
11) Tančit budeme kolem plotny a domácnosti na zábavách a plesech
12) Tělo je zdrojem hříchu, utrpení a starostí vášně. radosti a pohody