lg_novy-svet.jpg (6683 bytes)

Nový svět

2.11.

Manipulace jako znak této doby

-
Duchovní svět má snahu nás manipulovat a spolehlivě k tomu využívá našich slabostí. Nemám snahu to hodnotit a kdybych tu snahu měl, tak bych se přiklonil k názoru, že je to dobré, protože duchovní svět má snahu, aby vše dobré zůstalo zachováno a aby fungovaly především vztahy a sociální zajištění, také se snaží nás zaměstnat abychom se nenudili a také zajišťují školu života, abychom se poučili z vlastních nedostatků a chyb. Lidé na této cestě si věří že všechno dokáží, do všeho jsou schopni zasahovat, napravovat a nepřipouští si, že by něco zkazili a co zkazí, tím si obohatí své zkušenosti. Pak možná požádají odborníky, aby problém vyřešili.
Manipulace, o které zde píši, je zcela běžná a každý by si na ni měl dát pozor. Jde také o pokušení a kdo podlehne, může si přivolat psychické potíže. Je popsán jako Dunning-Krugerův efekt. Popisuje, že lidé mají o sobě vysoké mínění, nafouknité ego, ale mnozí nízké sebehodnocení svých schopností. Mám s tím osobní zkušenost, možná se moje zkušenost bude někomu hodit.
Jsem mág, který působí na úrovni Universum a současně zoufalec bez peněz a lásky. Jistě nejsem sám, kdo podobné dilema řeší. Na lidi ještě působí princip vznešenosti vyjádřený monstrancí, lidé obdivují ty ve vysokých funkcích, vědí, že se jim nevyrovnají a sama funkce v nich vyvolá pocit pokory. Nevidí a nepřipustí si, že lidé na vysokých postech jsou ještě větší zoufalci než ti dole. Jen bych připomenul projevy boje o moc, muž se železnou maskou a jiné způsoby řešení majetkových sporů. Ideálním stavem je mít pro život přesně to, co k životu potřebujeme.
Kdo princip vznešenosti odmítá, může být nazván nihilistou a takových je také nyní hodně, právě těch se týká manipulace, o které píši. Lidé ztratili respekt před mocí všeho druhu, světskou i duchovní, však není divu. Duchovní svět se jich ujal a sděluje, že dotyčný člověk je výjimečný, starý duch, andělská bytost, mocný mág a třeba i ředitel zeměkoule. Mnoho mužů bylo takto v dřívější inkarnaci Ježíšem a téměř všichni takto oslovení to sdělení akceptovali a přijali roli Ježíše. Je to možné, protože Ježíš se stal jako mnoho jiných archetypální bytostí, to znamená, že souvěrci tohoto archetypu má jeho schopnosti i paměť. Na straně druhé však přestávají být sami sebou podle dřívějších životních plánů. Samotné přesvědčení o výjmečnosti působí paralyzaci, člověk je schopen v tomto přesvědčení upustit od svých životních plánů. Takový člověk se však také vyhýbá prověření svých schopností, aby si mohl svoji iluzi ponechat. 
Jak na tyto informace o výjimečnosti reagovat? Můžeme se duchovního světa ptát jaké budeme mít pro plnění funkce schopnosti a schopnosti se bránit, jaké budeme mít sociální zajištění, můžeme se zeptat, jak budeme schopni si plnit své plány a priority, čeho se musíme vzdát a tak kdy se splní sliby. Na straně drihé jaké budeme mít konkrétní úkoly a s kým budeme spolupracovat, kdo bude naším dominátorem. Když jsem se do přidělení funkce vžil a začal se zde realizovat, duchovnímu světu to vadilo a dal mi funkci vyšší. Nakonec mi nabídl řízení celé galaxie, ale to jsem odmítl se zdůvodněním, že dostupná část galaxie a vlastně celý vesmír jsou nyní pusté, že veškerý život je pouze na této planetě. Pozor však, některé funkce jsou prokleté a útočí na ně oponenti. Když na to tedy přijde, tak přijímejte pouze funkce v souladu se svým svědomím. Když to duchovní svět myslí vážně s přidělením úkolu, tak dodá znalosti, schopnosti, sociální zajištění, vztah se souvěrcem a vše další potřebné pro splnění úkolu. Je to však program na roky a nelze ho uspěchat. Tvoří se nové a to se stává podmínkami pro další působení.
Ještě poznámku jako PS: Přicházely ke mně bytosti a sdělovaly: budeš Satan? Budeš Syn Boží? Budeš to či ono? Když jsem jim na to kývl, hned následoval útok temné magie. Podle mne šlo o pokušení "duchovní pýchy" a celý postup byl předem domluvený. Jak to řešit? Nepřijímat funkce, ale úkoly. Odmítnout lze jistě také, ale když se štěstím přijmeme dobrou spolupráci a zůstaneme u ní, tak máme naději na sociální zajištění, nové schopnosti a další potřebné k úspěšnému splnění úkolu.  
Když jsem přestal komunikovat s vesmírnými budovateli, když jsem se začal věnovat pozemských věcem, vztahu se ženami, tak už duchovní funkce neřeším. Žádný hlas mi už nesděluje, že jsem mimořádně výjimečný člověk.