| .. | |
|
240714 |
|
| Dobro nelze konat | |
| . |
|
| Nelze svévolně konat dobro a jinak to zatím nejde. Proč? Konat dobro znamená něco změnit. Jenže dobro pro jednoho znamená zlo, nevýhodu, pro několik dalších. To platí naprosto všude. V politické správě, v magii i kterémkoli jiném prostoru. Určitě se nemůžeme chválit, že jsme udělali něco dobrého. Obdarovaní nebo zvýhodnění mlčí, ozvou se znevýhodnění a žádají trest, nápravu nebo návrat do původního stavu. Jako příklad uvedu partyzány a piráty. Jde o krajní případ, ve všech případech skupina koná dobro pro někoho a zde může očekávat podporu a ocenění. Strana druhá v nich však vidí zločince a kriminální živly a snaží se je zničit. | |
| A jak probíhají mocenské změny? Zdá se, že to někdo řídí ve světě duchovním. Když jedna entita zanikne, udělá prostor některé další. Ta uvolněný prostor obsadí a začne zde provádět vlastní světovládu. Vždy narazí na skupinu, která jejich moc omezuje. To se řeší bojem, ve kterém jedna ze stran zvítězí a druhá moc ztratí nebo dokonce zanikne. Nějaká další entita uvolněný prostor obsadí a realizuje zde svoji moc. To je mechanismus zániku duchovního světa, zanikl už tak velký počet duchovních bytostí, že nejde ani spočítat, ani odhadovat. Má to nějaké řešení? | |
| Jistěže, každý problém má dvacet řešení, polovina je reálná, jen je poznat, tři problém řeší a jedno z toho je nejlepší. To platí obecně a skoro vždy. Nezbytná je přítomnost autority, která řešení prosadí. Může jít o direktivu nebo o dohodu. Autorita by možná byla, ale každé její řešení by měnilo společnost. Každý si přeji nápravu, urovnání, ale podle vlastních pravidel a podle starého systému. Také jejich nový světový řád nic nového nepřináší. | |
| Mohl bych pokračovat ještě dlouho, ale ani já dlouhé články nečtu. | |
| . | |