Pavel Němec

Přirozená víra
Program rozšíření života do kosmu.

Život a prostor

  Vše je řízeno myšlenkou. Myšlenky zde jsou a jejimi nositeli jsou duchovní bytosti. Každá myšlenka má svoji sílu a je schopna potlačit nebo eliminovat myšlenku jinou. Proto jsou myšlenky spolu s jejich nositeli rozděleny do duchovních dimenzí. Na nejvyšší (první) duchovní dimenzi je dárce (zdroj) myšlenky, ke kterému nemají bytosti žádný přístup a mohou jeho práci rozpoznat jedině studiem kauzality, nejlépe ve hmotném prostředí. Na dimenzi druhé jsou architekti života a prostoru, tedy kosmičtí mistři. Třetí dimenze patří bohům, organizátorům sociálních skupin.  Čtvrtá dimenze je přidělena všem inteligentním formám života, v páté jsou zvířata a v šesté rostliny. Sedmá dimenze zahrnuje živly.
  Nejvyšší prioritou je rozšíření života do celého prostoru kosmu, přičemž pozemský systém je jedním ze schválených archetypů a předpokládá se, že bude vytvořen na jedné z padesáti osídlených planet. Jeho specifikem je schopnost vytvářet nové duchovní bytosti. Ty se formují z životní energie nejdříve v rostlinách a později postupují přes inteligentní zvířata až k člověku. 
  Každý bůh je vládcem některé existenční oblasti (území) a pro danou oblast stanoví závazná pravidla, ovšem tak, aby ponechal dostatečný prostor i vládě na nižších úrovních. Na nejvyšší úrovni je stanovena tato podmínka:
  "Žádná existenční forma nesmí likvidovat ani ohrožovat formu jinou."  To znamená, že existující sociální formy musí žít spolu v harmonické shodě a nesmí mezi nimi vznikat násilí a pokud se projeví, musí být zkoumány a odstraněny jeho  příčiny. To platí pro celé životní prostředí a působení člověka.
   
Omezení

Vše, co existuje, je vzájemně provázáno a jedno je závislé na druhém a vše se vzájemně omezuje. Míra a způsob omezení je pak dána systémem. Všeho má být s mírou. Pokud něco omezuje bez omezení, jde o rakovinu a ta vede k zániku nebo změně systému. Pokud něco nemá snahu něco omezit naopak se nechá samo bez omezení omezovat, je předurčeno k zániku. Míru vzájemného omezení určuje řád. Příkladem smlouvy v oblasti  sociální je Listina práv a svobod, ta určuje některé možnosti vzájemného omezení. Moc upravuje vzájemná omezení konvencí a zákonem.