lg__texty.gif (1133 bytes) literatura
iko-principy.gif (5759 bytes)

Pavel Němec
Kniha pojmů
04

016. Poznání
Lidské poznání je soubor informací, zkušeností, postupů, návodů, soudů,
stanovisek, poznatků, osvojení a dalších nehmotných statků člověka, které
řídí jeho program, jednání a příjem dalšího poznání a vyhodnocení informací.
Poznání by se dalo přirovnat k softwaru počítače.
Poznání člověka má různou míru přisvojení. Nejvíce osvojeno je přesvědčení
a zvnitřnění. Nejméně pak jsou osvojeny informace o kterých se vyjadřujeme,
že jsme "to už někde slyšeli". Člověk totiž veškeré informace přijímá
selektivně, vybírá si. Výběr není dán jeho vůlí, ale úrovní poznání.
Nejlépe si pak člověk zapamatuje to, co je spojeno s emocemi.
Každá informace někoho osloví, rozumí ji, jiného nijak neosloví, žádnou
reakci v něm nevzbudí. Dále člověk může informaci přijmout jako samozřejmost
a tu samou jiný člověk jako naprostý nesmysl. Současná doba se vyznačuje
rozbitím všech informačních systémů a tak člověk není schopen jinak rozeznat
pravdivou informaci od nepravdivé než na základě vlastního soudu.
Pravda je dána souhlasem informace s celým systémem poznání. Systém poznání
není dán, proto nelze jednoznačně stanovit, co je pravda a co pravda není.
Opakem poznání je zavedení nebo manipulace. Zavedení je snaha po odvedení
lidského poznání od skutečnosti, od informace, kterou by člověk přijal jako
správnou a kde není žádoucí z jakéhokoli důvodu přijetí takové informace.
Manipulace je záměrné sdělení informace nebo celého souboru informací, které
má mít za cíl vyprovokování konkrétního chování člověka, někdy i proti jeho
zájmům. Nástrojem manipulace může být jednotlivec, obvykle však celá
společnost, celý národ. Každý podvod princip manipulace obsahuje, je na něm
založen.
S poznáním dále souvisí iluze a blud. Iluzi se nelze zcela vyhnout. Je to
především neúplné poznání, často i nesprávné poznání a pochopení skutečnosti.
Iluze je všudypřítomná, nevyhne se emotivním ani tvůrčím lidem a vyhnout se
jí můžeme pouze neustálou konfrontací našeho poznání se skutečností,
s realitou. Iluze je nezáměrná. Jako příklad uvedu známé zrakové klamy, kde
se světlejší bod zdá větší, větší předmět bližší, připomenu, že viděné
předměty srovnáváme s pamětí a proto nejprve lze některé předměty vidět jinak.
S mírou poznání iluze ubývá. Záměrné sdělování a podporování iluze nazýváme
blud nebo mystifikací, máme-li snahu po zdvořilejším označení iluze, zejména
v okruhu vzdělaných lidí. Je však pravda, že iluzi někdy člověk záměrně
žádá a vyhledává pro uvolnění, zjednodušení nebo pro zábavu.
Za nejdokonalejší poznání považuji poznání systémové. Je to ucelené poznání
umožňující realizovat nějaký model nebo projekt, protože informace jsou
ucelené a uspořádané. Systémové poznání pro svoje logické a přehledné
uspořádání umožňuje další logické doplňování, ověřování a logické operace,
především analýzu, syntézu, indukci, dedukci a analogii.
Naučili jsme stroje myslet a ony nás paradoxně myšlení doučí. Nyní, v roce
1997 umí počítačové procesory provést asi šedesát myšlenkových operací,
sám je ani neznám, ani neumím pojmenovat.
Zdrojem poznání může být kniha nebo jiný mediální prostředek, vlastní
prožitek, tedy zkušenost, ověření v praxi, ověření na modelu, například
počítačová modelace a za čtvrté duchovní inspirace ve formě intuice nebo
telepatie. Jednotlivé zdroje poznání jsou provázané, jeden ovlivňuje druhý
s cílem prověření principů a sestavení systémového poznání. Říká se, že
co člověk neprožije, to nepochopí, myslím si, že je to pravda, kterou
bychom měli v praxi co nejvíce uplatňovat.

017. Moudrost
Tato úvaha bude navazovat na úvahu předešlou a zaměří se na vyhodnocení
užitečnosti poznání z hlediska praktického lidského života. Může být
inženýr moudrý? Pokud ano, co tím chceme říci? Jaký je rozdíl mezi
označením vzdělaný, zkušený, uvážlivý, nápaditý a moudrý?
Mohu zde předložit své názory, ovšem s upozorněním na osobní
zkušenost a nejednotnost v poznání můžete zde i jinde najít rozpor
s názorem vlastním. Myslím si tedy, že být moudrý souvisí nejtěsněji
se životní zkušeností, ověřením nápaditosti v praxi, méně pak se vzděláním
a obecnou nápaditostí. Mezi novým a ověřeným je jistě rozdíl.
Proto moudrý se eventuálními chybami poučí a osobní moudrost je dána věkem,
hledání a ověřováním a také ovšem podnětností prostředí.
Za moudrými lidmi přicházíme pro radu, pro názor a pro jejich zkušenost.
Jejich moudrost je dána kreditem jejich neomylnosti, který si člověk může
postupně získat u jiných lidí, kterým dobře poradil.
O co máme usilovat - o moudrost, učenost, vzdělanost nebo vědomosti?
Když někdo ví, kde jsou největší vodopády na světě a ví, jak se jmenují,
je učený nebo moudrý? Když někdo poradí, jak se správně zachovat v jisté
situaci, je moudrý nebo vzdělaný?  Nyní v tom rozdíl je.
Přejme si, aby se učenost a moudrost staly synonymem pro schopnost správné
a ověřené rady v každé životní situaci. Znamená to osvojovat ve vyučovacím
procesu vědomosti skutečně potřebné jak pro život, tak pro životní funkci,
zaměstnání. I kdybychom dokázali uvést školství do ideálního stavu, vždy
bude platit, že i člověk nevzdělaný může být moudrý. To je dostatečný
důvod k tomu, abychom nerozdělovali lidi podle titulů, abychom se ke všem
chovali s úctou a zdvořile, abychom se chovali s úctou k lidem starším,
naslouchali každému, však každý bývá moudrý ve svém oboru. Jistě, některé
lidi můžeme označit za hlupáky. Nikdy však s takovým soudem nespěchejme.

018. Hasna
Dovolte mi, abych nabídl nový termín. Navrhuji pojmem hasna označit vše,
co souvisí s nahotou, naturismem, erotikou a sexem na bázi plné
dobrovolnosti. Hasna je pak jednání, chování nebo proces či stav, který
přináší radost, potěšení, pohodu, energii, omlazuje a naplňuje smysl
života. Vyslovíte-li pak slovo hasna, máte vzbudit vzrušení, touhu, příjemné
vzpomínky, pocit sblížení a pocit intimního naplnění vztahu mezi mužem
a ženou především v partnerském vztahu. Hasna patří trvalým partnerům, kteří
si přejí dále svůj vztah rozvíjet.
O hasně bude mluvit ten, kdo si bude přát využívat pohlavních rozdílů mezi
mužem a ženou ke společnému sblížení, radosti a pohodě. Oboustranný souhlas
je prioritní podmínkou. Hasna tento souhlas připomíná jako samozřejmou
podmínku. Opakem hasny může být harašení, což je pokračování v milostných
návrzích po jasném a jednoznačném odmítnutí a nesouhlasu, obtěžování, tím
rozumím erotické chování, které pokračuje proti vůli přítomných, také ovšem
znásilnění, tedy sex vynucovaný násilím nebo pod pohrůžkou násilí.
Hasně také odporují S/M praktiky, protože obsahují násilí, i když formou
hry nebo po dohodě. O hasnu nejde v homosexuálním vztahu, protože není
splněna podmínka spojení mužského a ženského principu, proto ani autoerotika
čili masturbace není hasnou. Hasna samozřejmě pak nese princip beztrestnosti
a plné společenské akceptovatelnosti. Hasna je tedy vše dobré ve kterém se
spojuje mužský a ženský princip.

019. Chléb
Každý opakovaný děj obsahuje pravděpodobnost chyby nebo neuskutečnění se.
Normy, které provázejí tvorbu systému, tedy stavby, stroje, přístroje,
akce a pod. s touto okolností počítají. Jakmile pak systém funguje, na
riziko chyby nebo poruchy se zapomíná. Stejně tak si neuvědomujeme, co
všechno musí být splněno, aby se na náš stůl dostal chléb. Je pro nás již
tak běžný a samozřejmý, že si neuvědomujeme, jakou práci to dá všem těm,
kteří se o chleba zasloužili a že vůbec není samozřejmostí, že na stole
chleba budeme mít.
Sdělení, že chleba je boží dar, obsahuje již pejorativní prvek. Ale je to
pravda. Mnohé z toho, co považujeme za samozřejmost, je dáno i pomocí
duchovního světa. Nevím, jak je kdo duchovně vyspělý, aby pochopil, že
zde, uprostřed smrtícího vesmíru pluje živá planeta, křehký systém,
kde je jen zázrakem udržována životodárná stabilita. No, dobrá. Asi jsem
přesvědčil jen málokoho. Řeknu to jinak. Ten, kdo se naučí vážit si toho,
co s takovou samozřejmostí dostává a kdo za to je schopen projevit vděčnost,
těm, které ani nezná, včetně zemědělců, mlynářů, pekařů a obchodníků, ten
dostane darů přidáno. Kdo se bude mé výzvě k vděčnosti vysmívat, zůstane
přízní osudu opuštěn, aby si uvědomil, že to opravdu není žádná samozřejmost,
když člověk za svoji práci dostává vše, co potřebuje k životu, i ten chleba.

020. Emoce
Duchovní svět je dán transformací životní energie, budete se mnou souhlasit,
pokud jste schopni pochopit, že i magnetický záznam na nosiči je dán
energetickou schopností záznamu, že magnetický záznam obsahuje energii,
která vybudí signál.
Pak už je pouze krok k tomu, abychom pochopili, že jak duchovní, tak
i hmotný svět jsou projevy energie. Energie pak může mít rozmanitou formu
a nemusí jít vždy o vibrace. Energetické formy jsou posilovány opět jen
nějakou formou energie, jinak postupně zanikají nebo nemohou aktivně
existovat. Stejně je to i s duchovním světem. Aby duchovní svět mohl
aktivně působit, musí mít přísun energie. Zdrojem duchovní energie jsou
všechny bytosti, které jsou schopny produkovat nějaké emoce. Nejsou to jen
zvířata a člověk, jsou to i stromy, které jsou zdrojem krásy a majestátu.
Však člověk již dávno poznal, že les je zdrojem životní energie.
Energie může být pozitivní a negativní a má tu vlastnost, že se pozitivní
a negativní duchovní či životní energie vzájemně neruší ani neposilují.
Emoce jsou také pozitivní a negativní, je to stav prožívání a týká se
celé živé přírody. Emoce jsou tak zdrojem energie pro duchovní svět.
Člověk je schopen načerpat energii v přírodě, zejména v lese, duchovní
bytosti čerpají energii mezi lidmi. Nejjednodušším zdrojem energie jsou
tvary a předměty. Z nich nejsilnějším zdrojem čisté životní energie jsou
pyramidy. Snad proto mnohé pomníky pyramidy připomínají.
Duchovní svět vede člověka k prožívání pozitivních emocí, aby pak s člověkem
pozitivní emoce spoluprožíval a přijímal jako oživující energii.
Trvalé slabé emoce nazýváme stavy, může jít o pohodu, mrzutost, nostalgii,
spokojenost, zamilovanost a pod., prudké a silné emoce netrvají dlouho a
tyto nazýváme afekty. Při prožití afektu člověk uvolní velké množství
energie, na kterou duchovní svět netrpělivě čeká. Nejsilnějšími afekty jsou
orgasmus a strach před smrtí, proto se těmito oblastmi každé náboženství
zabývá. Pozemští bohové dokáží energii orgasmu využít, mimozemští bohové
nikoli. Proto je vztah k sexu neklamným vodítkem pro rozeznání mezi
pozemským a nadzemským duchovním směrem.
Naučme se tedy prožívat emoce, především radost a orgasmus, příjemné afekty,
nadšení, vzrušení, lásku, vzbuzujme emoce u druhých. Prožíváme-li a budíme-li
pozitivní emoce, posilujeme pozitivní duchovní bytosti, prožíváme-li strach
a utrpení, bolest, posilujeme bytosti, které tyto emoce v člověku záměrně
vzbuzují.
Prioritou sdělovacích prostředků je však emoce tlumit a situaci zklidňovat.
To je dáno tím, že sdělovací prostředky ovlivňují a sjednocují dav a víme,
že emocemi nabitý dav je nevypočítatelnou silou.