Sociální systém 1

  Příští čtyři milénia budou ve znamení tvorby nové formy sociálního systému. Půjde o změnu systémovou, nikoli pouze o nějaké kosmetické úpravy. Nyní snad lze stanovit priority, na kterých bude nový sociální systém postaven. Účelové porušení některého z těchto principů může být důvodem k zániku bytosti.
1 Pravda: pravda je věrný popis reality, ale toho nejsme schopni, budeme proto sdělovat svoji vizi o společnosti, budeme sdělovat pouze to, o čem jsme přesvědčeni, že tak určitě je. Pak srovnáním našich sdělení se můžeme pravdě přiblížit. Nikdo není povinen cokoli sdělovat, ale pokud sdělí, musí to být pravda.
2 Hodnoty a hodnocení: musíme se shodnout na tom, co je dobré a co špatné, je nutné stanovit normalitu a sjednotit se na ní, abychom měli všichni stejná kritéria pro hodnocení.
3 Identita, mandát a kredit: to jsou údaje, které se váží k našemu zdejšímu působení. Každý z nás má svoji identitu a za nikoho jiného se nebudeme vydávat. Podle svého jednání získá kredit, čili formu ocenění. Na základě svých schopností pak dostane mandát k provedení životního úkolu.
4 Osobní zapojení a prosazení vůle: sociální systém musí dát všem šanci rozvíjet své osobní schopnosti a prosadit svoji osobnost. Nelze hodnotit osobnost, která se chtěla prosadit a nemohla. Kdo je toho schopen, musí mít možnost jednat podle své vlastní vůle a pokud jde o posílení osobnosti a rozvoj vlastních schopností, pak nejlepší příležitost vidím ve výrobě a obchodu.
5 Nepřetěžování: každý systém a to se týká i člověka, je stavěn na určitou míru zátěže. Cokoli využíváme, musíme u toho znát míru zátěže a nic se nesmí přetěžovat. Přetěžování čehokoli lze považovat za snahu o likvidaci.
6 Dobrá vůle: jednat budeme v dobré víře a dobré vůli a takové jednání budeme předpokládat a očekávat i od druhých. Vzájemné kontakty pak záleží na normách jednání, dohodách a smlouvách.
7 Kauzalita: všechny děje, stavy a procesy a vůbec vše, co je dynamické, je ve své zákonitosti vázáno na kauzalitu jako projev nejvyšší inteligence. Při veškerém hodnocení budeme zkoumat příčiny a odhadovat následky. Důležitá je i intenzita jevu.
8 Historie: vše, co jsme prožili, stává se součástí historie. Také zkoumání historie vede k rozpoznání sociální kauzality. Neuzavřená a nevyhodnocená historie je stále současností.
9 Hodnocení: vše, co se kolem nás děje, lze považovat buď za rutinu nebo za tvůrčí dílo. Rozdíl je v tom, že rutina je činnost prověřená a vyhodnocená, zatímco o tvůrčím díle nelze předem s jistotou tvrdit, jak se osvědčí. Tvoříme však v přesvědčení, že splníme záměr. Tvořit může jen někdo, kdo má schopnosti a mandát, ale hodnotit mohou všichni všechno. To má nakonec vést k hodnotovému konsensu. Vytváření předsudků formou manipulace veřejného mínění je nepřípustné.
10 Soudy a smíření: soudy musí fungovat na zcela jiném principu. Soudy, které nezohledňují motivaci a záměr člověka a jeho oprávněné zájmy, jsou pouze nástrojem moci. Hlavním posláním soudu je smiřovat lidi a skupiny a určovat, kdo komu má v jeho zájmech ustoupit.
11 Dělená moc: Není dobré soustředit veškerou moc do jednoho místa, protože je to zneužitelné. Naopak, moc má být rozdělena do mnoha subjektů vzájemně spolupracujících. Vše se má řešit na té nejnižší úrovni a to zcela nezávisle, daný je pouze cíl, kterého se má dosáhnout. Postup a řešení nelze předepisovat, pouze doporučit. 
12 Využívání přírodních zdrojů: Stav a dostupnost přírodních zdrojů se jeví jako limitující faktor vývoje civilizace. Železa je dost, ale barevných kovů málo. Jezdit by se dalo i na zemní plyn, ale zatím s ním jen topíme, podobně jako jsme kdysi topili naftou.  Současný vývoj předpokládá, že suroviny pro udržení současné formy civilizace nám vystačí ještě na čtyři milénia, ale budou stále obtížněji dostupné. Proto budeme muset přijmout novou strategii využívání a recyklaci surovin.
13 Partnerství: Kosmický zákon ukládá, že veškeré vztahy mohou být pouze dobrovolné a vzájemně výhodné. Vztahy obecně jsou také dány shodnými hodnotami, zájmy a společnými cíli. 
14 Duchovno: Doba velkých církví jako nástrojů manipulace člověka musí skončit. Musíme se především opět naučit žít spolu s duchovním světem, příznivě vnímat přítomnost duchů, naučit se s nimi komunikovat a využívat jejich dobrých služeb jako ochránců a inspirátorů.  
15 Finance a kredit: Každý člověk a každý subjekt svým působením je hodnocen svým okolím a na základě hodnocení získává kredit. Všechny kreditní formy včetně finančního pak musí být v souladu.
16 Sociální systém a solidarita:  systém musí být ucelený a vyváženě řešit zájmy všech svých složek a subjektů. Pravo-levý systém se neosvědčil, je trvalým zdrojem konfliktů. Lidé musí být bohatí, aby si nemuseli na své potřeby půjčovat a velké investice, například na bydlení, zdravotní, sociální péči a školství má zajistit společnost. Společnost musí umožnit plnění všech forem životního poslání. Sociální systém musí zajistit, aby se nikdo nedostal do bezvýchodné situace. Svoboda člověka je dána jeho možnostmi a volným časem, jehož náplň si každý může stanovit sám.
A v tom všem budeme hledat HARMONII a SPRÁVNOU MÍRU.